V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, přičemž hlavním tématem byly jednoznačně události související se stupňujícím se konfliktem mezi Íránem a Izraelem. Do situace se zapojuje i Donald Trump, který zatím spíše nepůsobí jako tlumicí prvek. Na zvýšené geopolitické riziko reagovalo růstem například zlato a ropa, zatímco akcie, měřeno indexem S&P 500, klesaly hlouběji pod hranici 6000 bodů.
Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, vykázala za rok 2023 zisk po zdanění 912,9 milionu korun. Meziročně byl o 419,6 milionu korun nižší. Podnik z Uherského Brodu na Uherskohradišťsku předloni zaznamenal výnosy z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží přibližně 5,85 miliardy korun. O rok dříve přesáhly 6,328 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Výsledky za loňský rok podnik zatím nezveřejnil.
Obchodů se v loňském roce uskutečnilo podobně jako v roce 2023. Narůstá však apetit tuzemských skupin nakupovat v zahraničí. Troufají si stále na větší sousta. Hodnota transakcí zůstává stále častěji tajná.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Evropa zbrojí a výrobci zbraní a střeliva si mnou ruce. Výjimkou není ani vlašimská Sellier & Bellot. Loni firma dosáhla rekordních výsledků. Letos změnila majitele a čeká další růst.
Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom dnes informovala americká televizní stanice CNN.
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun).
Globální zbrojařské skupiny nabírají nové zaměstnance nejrychleji od konce studené války. Reagují tak na rekordní objednávky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a rostoucím geopolitickým napětím. Na základě průzkumu mezi 20 největšími obrannými a leteckými koncerny ze Spojených států a z Evropy to napsal britský deník Financial Times (FT). Jen letos chtějí tyto firmy přijmout desítky tisíc lidí.
Finanční sektor tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině pomalu mění postoj k financování obranného průmyslu. Konzervativní banky ovšem mění své zavedené přístupy jen velmi pomalu. Ve věci chce pomoci i Evropská investiční banka.
V Česku máme po právu pocit, že naše dodávky vojenského materiálu, které byly z drtivé většiny ze soukromých výrobních kapacit, jsou významným příspěvkem pro Ukrajinu. Jiné státy tam ale dodávaly ještě větší objemy, připomněl v rozhovoru pro Export.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Teď český leadership v rámci muniční iniciativy vidí a sleduje každý Ukrajinec. „Nyní jsme se z hlediska reputace českého obranného průmyslu na mezinárodní scéně dostali do první světové ligy. A z ukrajinského pohledu jsme tam dokonce v čele tabulky,“ dodal Tomáš Kopečný.
Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, vyrábí vozidla Pandur II a Titus. K dalším tuzemským výrobcům patří podnik SVOS se svým strojem Vega a o své místo na zbrojařském nebi usiluje i skupina Zetor, která pokračuje v přípravě výroby armádního obrněnce Gerlach. Podívejte se v galerii na různé modifikace obrněnců české výroby.
Porota v americkém státě Nové Mexiko nařídila internetové společnosti Meta Platforms zaplatit pokutu 375 milionů dolarů 💲 (7,9 miliardy korun) za poskytování zavádějících informací o bezpečnosti dětí na jejích sociálních sítích. Porota dospěla k závěru, že firma nese zodpovědnost za to, jakým způsobem její sítě ohrožují děti a vystavují je sexuálnímu obsahu a kontaktu se sexuálními predátory, napsal server BBC.
Sídlem nového Celního úřadu EU (EUCA) bude francouzské město Lille. Rozhodla o tom Evropská unie, konkrétně společná volba zástupců Evropského parlamentu a Rady EU, která zastupuje členské státy. O umístění instituce, která bude mít asi 250 zaměstnanců, se ucházelo devět měst. Do posledního kola postoupily Lille a Řím.
Evropská komise schválila ✅ český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Informovala o tom komise ve svém dnešním prohlášení.
Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. BBC o tom informovala na svém webu.
Menší zdravotní pojišťovny si zřejmě přerozdělí asi 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) schválila Sněmovna hlasy vládních poslanců. Opoziční ODS neprosadila zamítnutí novely, která nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body.
Odvody živnostníků na sociální pojistné se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila předlohu koaličních politiků, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Klesne na 35 procent průměrné hrubé mzdy. Živnostníci by tak mohli měsíčně ušetřit 715 korun. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Škoda Auto ukončí v polovině letošního roku prodej svých vozů v Číně. Důvodem je výrazná změna tamního trhu pro mezinárodní výrobce. Automobilka se chce proto soustředit na posilování v Indii a regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Informaci přinesl deník E15.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) loni tuzemským firmám pojistila vývoz za 33,7 miliardy korun, což bylo meziročně o téměř pětinu méně. Zisk společnosti zároveň ale vzrostl téměř na trojnásobek na 1,03 miliardy korun. Firmy nejčastěji pojišťovaly menší zakázky na Ukrajinu, uvádí se v tiskové zprávě EGAPu.
