Administrativa končícího amerického prezidenta Joea Bidena neformálně informovala americký Kongres o záměru prodat Izraeli zbraně v hodnotě osmi miliard dolarů (195 miliard korun), uvedl server Axios s odkazem na dva nejmenované informované zdroje.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters vyzval spojence, aby na důkazy o severokorejském zapojení do konfliktu reagovali.
Na firmy ze zbrojního, či chcete-li obranného, průmyslu se část investorů poslední roky dívala skrz prsty. Nyní se tento pohled začíná měnit, a zbrojaři se v očích mnoha správců investičních fondů začínají rehabilitovat. Nejde přitom zdaleka jen o pověst, ale i o financování firem. Debata o zařazení investic do zbrojních společností do udržitelné kategorie se začíná rozjíždět ve Velké Británii.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce, rozpoutané proti Ukrajině.
Bílý dům oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.
Ukrajina jako první na světě zavedla technologii „roje dronů“ a za poslední rok se jí podařilo zničit nebo poškodit více než 200 cílů na ruském území. V publikovaném komentáři pro ukrajinskou verzi časopisu Forbes to napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě.
Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.
