Německo zatím Ukrajině nedodá moderní střely s plochou dráhou letu Taurus. Spolkový kancléř Olaf Scholz to zdůvodnil rizikem zapojení Německa do války s Ruskem. Střely, které patří k nejmodernější výzbroji německé armády, mají dostřel až 500 kilometrů. Cílem by se tak mohla stát i Moskva, čehož se Berlín obává.
Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci navzdory nesouhlasu ministerstva vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Turecký parlament schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba jeden rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Šéf NATO Jens Stoltenberg nyní vyzval k co nejrychlejší ratifikaci švédské žádosti Maďarsko. To je posledním členem aliance, jehož parlament rozšíření NATO neschválil.
Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května.
Minulou středu se konal ve Sněmovně seminář o zbraňové legislativě, kam jsem se šel podívat. Aktuálně je otevřena novela zákona o zbraních a střelivech, nyní leží ve třetím čtení, mimochodem řeší se už od roku 2017. S ohledem na prosincový masakr na Filozofické fakultě se však toto téma stalo velmi žhavým a celá věc se řeší v úplně jiné společenské atmosféře.
Více než 20 finských společností navázaných na Moskvu dodávalo do Ruska vybavení používané při výrobě zbraní. Dodávky výrazně vzrostly se začátkem ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Zákazníci těchto firem mají vazby na ruské tajné služby a zbrojní průmysl, napsal finský server Yle.
Zničení letounu včasné výstrahy a velení A-50 a předpokládané poškození stroje Il-22M, jenž slouží jako létající velitelské středisko, by bylo jednou z největších jednorázových ztrát ruského letectva ve válce s Ukrajinou. Na svém ruskojazyčném webu to napsala stanice BBC, podle níž Rusko nemá takových letadel moc a už je nevyrábí.
V Česku je nějakých devadesát tisíc myslivců. Občas některý z nich zastřelí svého kolegu, občas rybáře či jiného nevinného člověka, který se nešťastnou náhodou ocitnul na jeho mušce. Z hlediska práva by to asi mělo být zabití, možná vražda. Ale pro myslivce z jejich fatální střely většinou neplyne nějak fatální trest. Jak je to možné? Ač třeba bývají připití, jejich smrtelná minela je často policejními orgány hodnocena jako „náhoda“, případně „nedovolené nakládání se zbraní“.
Česká zbrojařská skupina Colt CZ koupila práva duševního vlastnictví k automatickému granátometu Mk 47 od americké skupiny General Dynamics. V tiskové zprávě dnes Colt CZ uvedl, že zbraň doplní nabídku skupiny. Cenu za práva Colt nezveřejnil. Granátomet Mk 47 se využívá například na lehkých pěchotních vozidlech, ale je přenosný a vojáci ho mohou používat i na stativu.
Západ zaostává za Ruskem a Čínou ve výrobě některých důležitých válečných zbraní a obranných systému, upozorňuje list Wall Street Journal. A za klíčový důvod tohoto stavu označuje deindustrializaci Západu, která je podle ekonoma Lukáše Kovandy poháněná environmentálními programy typu Green Dealu.
Rusko za úterní vzdušné útoky na Ukrajinu utratilo zhruba 620 milionů dolarů (asi 14 miliard korun), odhadl časopis Forbes. Vychází přitom z informací zveřejněných velením ukrajinských sil ohledně raket a střel, kterými Rusové útočili, a z vlastních odhadů cen těchto prostředků. Podle Kyjeva Rusko na Ukrajinu vyslalo 99 raket různých typů a desítky bezpilotních strojů.
