Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území, uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Agentura Bloomberg v pátek uvedla, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří na Ukrajině. Osobní setkání prezidentů Spojených států a Ruska se uskutečnilo naposledy v červnu 2021 v Ženevě. S Putinem se tehdy sešel demokratický prezident Joe Biden.
Spojené státy a Rusko podle informací agentury Bloomberg tajně vyjednávají o příměří na Ukrajině, které by legalizovalo ruské územní zisky – včetně Krymu, Donbasu i částí Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinský prezident Zelenskyj prý zatím k jednání přizván nebyl a může být postaven před hotovou věc. Historická schůzka Trump–Putin se má uskutečnit už příští týden.
Ruské akcie výrazně zpevňují po zprávě, že prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už v nejbližších dnech setkají. Byla by to první schůzka prezidentů obou zemí od roku 2021. Poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že přípravy na schůzku už začaly. Růst po zprávě zrychlily i takzvané futures na americké akcie.
Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly. Ve středu jednal v Moskvě s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Ušakova americký činitel zmínil možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, řekl Ušakov podle agentury RIA Novosti.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v telefonátu sdělil evropským lídrům. Samotný Trump řekl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to dnes oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo řadu západních politiků z používání nenávistného jazyka vůči Moskvě. Seznam zahrnuje dvě desítky jmen a desítky výroků z posledních dvou let, které ruská diplomacie považuje za „rusofobní“. Na seznamu figuruje i český prezident Petr Pavel či šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Připoutaní ke stromu, zavření v kovových nádržích nebo vláčení terénním vozem — tak vypadá realita ruských vojáků, kteří odmítli bojovat na Ukrajině. CNN přináší svědectví a odposlechy zachycující děsivou praxi. Organizace pomáhající dezertérům mluví o desítkách tisíc případů.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
