Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom agentura AP.
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské stanici BBC, že nikdy nevzdá boj proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby nebyla zbytečná „nejvyšší oběť“ opozičního vůdce. Navalnyj za nejasných okolností zemřel v ruském vězení za polárním kruhem.
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Ruský prezident Vladimir Putin zamíří na několik dní do Číny. Setkat by se zde měl kromě jiných i s nejvýše postaveným mužem země prezidentem Si Ťin-pchingem. Půjde o první Putinovu cestu do zahraničí poté, co zahájil své páté funkční období v čele Ruska. A co od návštěvy a setkání obou vysoce postavených státníků čekat? Především prohlubování vazeb.
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve čtvrtek a v pátek Čínu, kde se mimo jiné setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur to oznámil Kreml a také čínské ministerstvo zahraničí. Státní návštěva bude Putinovou první zahraniční cestou poté, co minulý týden zahájil své páté funkční období v čele Ruska. Šéf Kremlu byl naposledy v Číně loni v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na této pozici tak Bělousov nahradí Sergeje Šojgua, který byl dosud Putinovým blízkým spolupracovníkem, a to i v posledních více než dvou letech, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes oznámila Rada federace, což je horní komora ruského parlamentu.
Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Účastníkům tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zatímco po Rudém náměstí pochodovali vojáci, ruská vojska tlačí na frontovou linii na Ukrajině, kde Rusko svou invazí v roce 2022 rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od roku 1945.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina bude v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to navzdory západním sankcím. Ruský rozpočet letos může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun, plyne z výpočtů Bloombergu. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.
Ruský prezident Vladimir Putin se v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu dle očekávání s přehledem vyhrál volby, které ale podle kritiky Západu byly nesvobodné a chyběla mu v nich skutečná opozice.
Režim Vladimira Putina dlouhodobě vede proti Česku hybridní válku. Výsledky vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích ukazují, že zahraniční politika je správná a hájí zájmy českých občanů, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podobně reagovali na oznámení kriminalistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), že případ byl odložen, i další politici vládní koalice. Policie považuje za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.
