Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters. Ruský prezident také vyvrátil, že by Rusko zaútočilo na Polsko či Česko.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží svalit svou vlastní odpovědnost za páteční teroristický útok u Moskvy s nejméně 133 mrtvými na někoho jiného, uvedl večer na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil také, že Putin, namísto toho, aby se zabýval svými vlastními občany, se na dlouhé hodiny po útoku odmlčel a jen přemýšlel, jak svést vinu na Ukrajinu.
Ruský režim přestal lhát. Válku na Ukrajině už konečně označil za válku. Zároveň dodal, že doposud to válka nebyla, ale že akce Západu jsou natolik zásadní, že je potřeba postoupit do další fáze a začít tedy skutečně konečně válčit. Oznámení přichází ve chvíli, kdy Západ nabírá prostředky pro Ukrajinu, a naopak Rusko přichází o značný penězovod. Takže to je příprava na mobilizaci, nic víc.
Maďarský premiér Viktor Orbán po zveřejnění oficiálních výsledků prezidentských voleb v Rusku poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž mu pogratuloval ke znovuzvolení, uvedl podle agentury MTI mluvčí maďarské vlády Bertalan Halasi. Orbán se tak stal jediným důležitým politikem z EU, který Putinovi blahopřál k vítězství ve volbách, jenž podle Západu nebyly svobodné ani spravedlivé.
Nejméně 22 milionů hlasů pro Vladimira Putina, tedy asi 35 procent, bylo v letošních prezidentských volbách zfalšováno, tvrdí organizace Golos, která se zabývá monitorováním voleb v Rusku. Odvolává se přitom na propočty analytika Ivana Šukšina založené na metodě matematika Sergeje Špilkina.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se v komentáři věnuje pařížský zpravodaj BBC.
Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování dnes v 19:00 SEČ zveřejnila státní sociologická agentura VCIOM. Dlouholetý vládce Ruska tak podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval.
Prezidentské volby v Rusku běží na plné obrátky. O vítězi je předem rozhodnuto. Prezidentské křeslo téměř najisto obhájí současný prezident Vladimir Putin, který je ve funkci od roku 2000. Volby provází bouře i napětí. Protestujícím hrozí až pětileté odnětí svobody, uvedl například ruský sever Meduza.
Za nezákonné a neplatné ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování neuznávali, napsala agentura Reuters.
