Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě 10 miliard dolarů (245 miliard korun) pořídil a poslal první barevnou fotografii. Zachytil detail kupy galaxií vzdálené přes čtyři miliardy světelných let. Jedná se o snímek z nejvzdálenějšího místa vesmíru, který se dosud astronomům z NASA podařilo pořídit, uvedla agentura Bloomberg.
Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Americká armáda se víc než návštěvníků z vesmíru obává o národní bezpečnost. Neidentifikované létající objekty (UFO) častěji spojuje se špionážními aktivitami zejména Číny a Ruska, prozradili zástupci armády před zástupci amerického Kongresu.
Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.
Vědci z mezinárodního týmu za pomoci Hubbleova teleskopu NASA objevili zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Hvězda, které dali jméno Earendel, což ve staré angličtině znamená „ranní hvězda“, se nachází 13 miliard světelných let od Země. Byl tak překonán rekord co se týče vzdálenosti, který dosud držela devět miliard světelných let vzdálená hvězda Icarus objevená v roce 2018. Astronomové jsou nadšeni a očekávají další poznatky o historii vesmíru.
Evropská sonda se dostala na vzdálenost 48 milionů kilometrů. Nyní bude kolem hvězdy kroužit a v říjnu by se měla dostat dokonce na vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů.
Projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, který lidstvu umožní pohlédnout hluboko do minulosti vesmíru, má za sebou první kritickou část mise. Rozvinutí tepelného štítu proběhlo bez komplikací. Další nejbližší zatěžkávací zkouškou bude rozložení „srdce“ celého teleskopu - jeho primárního zrcadla, které proběhne za několik málo dní.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.
Třídenní kosmický let, při němž se nyní na oběžnou dráhu Země dostali čtyři američtí civilisté, kteří nejsou profesionálními astronauty, popisují média jako milník v dějinách turistických letů do vesmíru, které se tím zase přiblížily veřejnosti. Co tedy můžete, ale co nesmíte čekat, pokud o takovém letu taky sníte? Překážkou paradoxně nemusejí být peníze, ty může zaplatit někdo jiný...
