Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Překvapivý výsledek nedělních voleb ve Francii vyvolal ve světě úlevu, ale riskantní hra prezidenta Emmanuela Macrona oslabila jeho i Evropu, píše v komentáři pro deník The Guardian britský historik Timothy Garton Ash.
Britská Konzervativní strana utrpěla ve čtvrtečních parlamentních volbách velký debakl. Nyní je v bezprecedentní krizi. Konzervativce čeká volba nového lídra, což bude ve ztenčeném poslaneckém klubu bez mnoha známých tváří nelehký úkol. Trnitá cesta za znovunabytím důvěry tím však teprve začíná.
Nový labouristický premiér Británie Keir Starmer po prvním zasedání nové vlády zopakoval svůj příslib nového způsobu vládnutí, který staví zájmy země před zájmy strany.
Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, zatímco labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Sčítání hlasů stále pokračuje, konzervativní premiér Rishi Sunak však již pogratuloval lídrovi labouristů Keiru Starmerovi, který se dnes stane novým premiérem.
Britové jdou konečně volit. Očekává se, že po 14 letech konzervativci prohrají a k moci se vrátí Labouristé. Někteří odborníci pak očekávají dokonce drtivou porážku stávající vládní strany. Tu na sebe bude muset vzít premiér Rishi Sunak a jistě tak i učiní. Ale vedení konzervativců by se vzdávat neměl, protože tato porážka nebude jeho. Nebo alespoň ne pouze jeho.
Britové dnes volí nové členy dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Po 14 letech a pěti různých premiérech zřejmě britská Konzervativní strana prožívá alespoň na nějaký čas poslední dny u moci. Ve volbách dolní komory parlamentu, které Británii čekají ve čtvrtek, míří k jasnému vítězství opoziční Labouristická strana. Kampaň postavila na jednoduchém příslibu „změny“, do voleb však nejde s radikálními plány. Za hlavní cíl si vytyčila oživení stagnující ekonomiky.
Britové nejčastěji ze sedmi evropských národů tvrdí, že jejich země je v žalostném stavu. Ohledně budoucnosti jsou nejvíce pesimističtí Francouzi, kteří se nejčastěji domnívají, že se situace v příštích 12 měsících zhorší.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie.
Většina obyvatel Spojeného království není s pobrexitovým vývojem spokojená. Světoví ekonomové ve své předvolební intervenci zmiňují zlepšení vztahů s Evropskou unií jako klíčový bod na cestě k oživení stagnující ekonomiky. Tak proč se tématu takřka všichni politici před volbami vyhýbají jak čert kříži?
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa🚀 s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury. Klíčová startovací rampa byla mimo provoz od 27. listopadu, kdy byla poškozena při startu vesmírné lodi Sojuz MS-28.
