Lišejník je pěkný "drsoň". Vědci zjistili, že by zvládl růst i na Marsu
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu? Vědci se utvrdili, že i tam by tento složený organismus zvládl přežít a prosperovat, zpravodajský server Science Alert.
Tým polských vědců z Jagellonské univerzity a polské Akademie věd v rámci experimentu prováděného v Centru kosmického výzkumu AV nasimulovali podmínky podobné těm na Marsu, aby zjistili, které fyzikální a biochemické vlastnosti mohou lišejníkům pomoci přežít v tak nehostinném prostředí, napsal zpravodajský server Science Alert.
„Naše studie jako první prokázala, že metabolismus houbového partnera v symbióze lišejníků zůstal aktivní i v prostředí připomínajícím povrch Marsu,“ řekla novinářům hlavní autorka Kaja Skubalová, botanička z Jagellonské univerzity.
„Tato zjištění rozšiřují naše chápání biologických procesů v simulovaných marsovských podmínkách a odhalují, jak hydratované organismy reagují na ionizující záření - což je jedna z nejkritičtějších výzev pro přežití a obyvatelnost Marsu,“ dodala Skubalová.
Lišejníky jsou bizarní struktury, v nichž houba a řasa nebo sinice spolupracují, aby vytvořily kolonii, která dokáže přežít v podmínkách, v nichž by samotné neměly šanci, napsal Science Alert.
Lišejník není žádná „křehká květinka“
V nehostinných dobách mohou přejít do klidového stavu a po kontaktu s vodou se znovu probudit k životu a růstu. Stejně jako želvušky (Tardigrades), které někdy obývají jejich zákoutí, jsou díky své schopnosti přežít i ty nejdrsnější pozemské podmínky hlavními kandidáty pro mimozemský výzkum.
V polské simulaci Marsu byly použity dva druhy: bělavá džbánovka mechová (Diploschistes muscorum), která připomíná zaschlou krustu a tmavá, rozvětvená pukléřka pichlavá (Cetraria aculeata), jež se podobá mořským řasám.
Vědci lišejníky umístili do nádrže, v níž vytvořili podmínky podobné těm na Marsu včetně teploty klesající postupně z denních 18 stupňů Celsia na minus 26 stupňů během dvouhodinové marsovské noci. Do nádrže napustili vzduch obsahující 95 procent oxidu uhličitého s vlhkostí sahajících od extrémně vyprahlých osmi do 32 procent. Tlak byl nastaven na velmi nízkých pět až sedm milibarů, což je o více než 1000 milibarů méně než tlak zemské atmosféry na úrovni hladiny moře.
Jak se lišejníky vyrovnávají s marsovskou úrovní UV záření a dalšími drsnými podmínkami, už zkoumaly jiné studie, a proto se Skubalová a její tým zaměřili spíše na ionizující sílu rentgenového záření.
Lišejníky byly zasaženy dávkou rentgenového záření o síle 50 stupňů, která je srovnatelná s dávkou, která může povrch Marsu zasáhnout za rok působením slunečních částic a erupcí. Rudá planeta má řídkou atmosféru a nemá globální magnetické pole, což jsou dva faktory, které před nimi chrání pozemšťany.
Tyto podmínky přežila jen džbánovka mechová. Vědci se domnívají, že ji může před škodlivým zářením chránit její tvrdá kůra, posetá krystaly šťavelanu vápenatého uvnitř i vně.
A i když polská simulace vystavila lišejníky jen malé ochutnávce drsné reality, která by na ně na rudé planetě čekala, „prohloubil tento výzkum naše znalosti o adaptaci lišejníků a jejich potenciálu pro kolonizaci mimozemského prostředí“, dodala Skubalová.
Zařízení čte některé myšlenky a přeměňuje je ve slova. Může z toho být zázračné zlepšení života pro paralyzované lidi. Ale nepovede to také k tomu, že jednou reklamní průmysl a v horším případě nějaké represivní orgány dokážou bezprostředně zjistit, co si myslíme?
Implantát v mozku opět rozmluvil ženu po mrtvici. Je to začátek čtení myšlenek?
Enjoy
Vědci objevili sloučeninu, která neměla existovat, takzvaný hydrát chloridu cesného. Klíčem k jeho přípravě je speciální způsob mražení. Tento objev může otevřít nové cesty ke vzniku nestabilních molekul, včetně léčiv, a pomoci lépe porozumět chemickým reakcím ve vesmíru. Informoval o tom Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (AV ČR), jehož experti na objevu spolupracovali s odborníky z Innsbrucké univerzity.
Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
