Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok souhlasí s Vladimírem Bezděkem, že éra rovných důchodů je nevyhnutelná. Kvůli stárnutí populace se důchody vrátí k primárnímu účelu – tím je zabránit tomu, aby se stáří automaticky rovnalo chudobě, míní exguvernér ČNB.
Starobních důchodců bylo ke konci roku 2022 podle statistik sociální správy téměř 2,4 milionu. Spolu s invalidními důchodci a vdovami a vdovci je v Česku celkem 2,85 milionu lidí, kteří pobírají státní penzijní dávky. Celkový počet nějaké formy důchodu byl ke konci loňského roku víc než 3,4 milionu. Je to součet starobních či pozůstalostních důchodů, někdo má starobní i vdovský důchod zároveň.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od června kvůli inflaci znovu zvýší. Starobní penze vzroste v průměru o 750 korun. Všichni penzisté a penzistky by měli dostat 400 korun a k tomu by se jim měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta. Dohodla se na tom dnes vláda. Po jejím jednání to na tiskové konferenci řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet upravil kvůli vysokým výdajům valorizační vzorec.
Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo práce i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace snížit, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 tisíc mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Průměrná starobní penze by se tak v lednu měla podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Měsíc uplynul od společného prohlášení ministerstev financí a zdravotnictví, která oznámila shodu nad valorizací pojistného za státní pojištěnce. „Makroekonomovo srdce tehdy zaplesalo. Šlo by o první normu současné vládní koalice, kterou se snaží splnit něco smysluplného ze svého programu,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. A zachrání návrh české zdravotnictví? Spíš ne, míní Sobíšek.
Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody. Zásluhový procentní díl penze by měl vzrůst o 5,2 procenta. Starobní důchod by se tak měl zvýšit zhruba o 700 korun. Na Twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
