Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters. Ruský prezident také vyvrátil, že by Rusko zaútočilo na Polsko či Česko.
Rusko připravuje nové uskupení o velikosti zhruba 100 tisíc vojáků a není vyloučeno, že ho plánuje použít při možné letní ofenzivě, sdělil podle serveru RBK-Ukrajina velitel ukrajinských pozemních vojsk Oleksandr Pavljuk.
Maďarský premiér Viktor Orbán po zveřejnění oficiálních výsledků prezidentských voleb v Rusku poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž mu pogratuloval ke znovuzvolení, uvedl podle agentury MTI mluvčí maďarské vlády Bertalan Halasi. Orbán se tak stal jediným důležitým politikem z EU, který Putinovi blahopřál k vítězství ve volbách, jenž podle Západu nebyly svobodné ani spravedlivé.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje pařížský zpravodaj stanice BBC.
Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.
Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur (12,6 miliardy korun), uvedl při jednání o podpoře Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius.
Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který zveřejnil server Euractiv.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele ruského vládce Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se v komentáři věnuje pařížský zpravodaj BBC.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Po kritice deník později titulek na webu změnil a článek se nyní objevil i na titulní straně pod titulkem: Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu.
Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, zopakoval.
Evropská komise oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy korun) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.
Pražská developerská společnost (PDS) získala povolení na stavbu prvních 22 cenově dostupných nájemních bytů. Projekt by měl vzniknout na parcele v úpatí vrchu Děvín. PDS o tom informovala v tiskové zprávě. Organizace také na jaře získala územní rozhodnutí pro první etapu projekt Dolní Počernice s 270 byty.
