Rusko upevňuje svůj vliv v Libyi. Plánuje znovuotevřít ambasádu v její metropoli, Tripolisu. Ruský prezident Vladimir Putin skrze takzvanou Wagnerovu žoldáckou skupinu svého spojence Jevgenije Prigožina tudíž rozšiřuje nadvládu nad podstatnou částí severoafrické země a jejími ropnými poli. Jeho vliv navíc přesahuje i do Súdánu a Mali, píše Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Francouzský výrobce pneumatik Michelin je dalším z řady západních firem, které opouštějí Rusko. Michelin prodal své aktivity společnosti Power International Tyres, což je distributor pneumatik v zemi. Podrobnosti o prodejní ceně podnik nezveřejnil. Michelin prodal svou společnost Russia Tire Manufacturing Company (MRTMC) a Camso CIS. Dohoda, kterou schválily místní úřady, zachová 250 pracovních míst, především v jediném ruském závodě Michelinu v Davidovu, který zaměstnává 750 lidí, uvedla firma.
Příjmy Ruska z vývozu ropy se v březnu a dubnu zotavily z úrovní z ledna a února a dosáhly nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Očekává se přitom, že Moskva bude schopna příjmy z prodeje ropy dál zvyšovat, uvedla CNBC.
Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájila první přezkum úvěrového programu za 15,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 343 miliardy korun, pro Ukrajinu, který fond schválil v březnu. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo financí. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard dolarů na podporu ukrajinské ekonomiky.
Situace v Bachmutu na východě Ukrajiny je pro ukrajinské síly kritická, připustila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Stalo se tak nedlouho poté, co šéf ruské soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil úplné dobytí města. Kyjev následně Prigožinovo tvrzení popřel, z oznámení Maljarové na platformě Telegram ale vyplynulo, že ukrajinští obránci drží pozice pouze v jedné čtvrti města, která leží v jeho jihozápadní části.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do japonského města Hirošima, aby na summitu skupiny G7 hledal podporu pro svou zemi nejen u lídrů sedmi bohatých ekonomik. Víkend mu skýtá příležitost apelovat i na země, jako jsou Indie nebo Brazílie, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Indický premiér Naréndra Módí podle médií při bilaterální schůzce slíbil, že Indie se bude zasazovat o ukončení konfliktu.
Terčem nového balíku protiruských sankcí Spojených států je i společnost Versvet s.r.o. se sídlem v Česku, oznámilo americké ministerstvo financí. Firma byla podle Washingtonu zapojená do snah ruské společnosti Radioavtomatika dovážet elektroniku navzdory zařazení na sankční seznam na začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Oznámení je součástí kroků proti desítkám jednotlivců a entit, které USA představily ve snaze potlačit obcházení protiruských sankcí spojených s válkou.
Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda.
Vývoz z Německa do zemí sousedících s Ruskem v prvním čtvrtletí opět prudce vzrostl. Sílí podezření z obcházení sankcí kvůli válce na Ukrajině prostřednictvím reexportu. Ačkoli hodnota vývozu zůstává relativně skromná, tempo růstu je ohromující. Například vývoz z Německa do Kyrgyzstánu se od ledna do března meziročně zvýšil o 949 procent na 170 milionů eur (čtyři miliardy korun), vývoz z Německa do Ruska ve stejném období o více než 47 procent klesl. Na vině byly právě přísné obchodní sankce uvalené Evropskou unií a dalšími západními zeměmi.
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.
Objem obchodů Evropské unie s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií raketově vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se ovšem, že jde pouze o způsob, jak do Ruska dostat zboží, na které se vztahují sankce Západu. Zboží mířící do těchto postsovětských republik se totiž cestou přes Rusko záhadně „ztrácí“.
