Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133 tisíc lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
Maďarsko se vždy brání proti agresorovi, činilo tak v minulosti a udělá to i v současnosti a budoucnu, prohlásil v pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI.
Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320 304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána, informují agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území.
Americký prezident Joe Biden krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun).
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj, uvedl německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Prezident Petr Pavel vyzval Čínu, aby využila svých jedinečně blízkých vztahů s Ruskem k ukončení krveprolití na Ukrajině a všech souvisejících hrozeb pro světovou bezpečnost. Pavel to prohlásil při svém vystoupení na Radě bezpečnosti OSN. Čína má podle něj jakožto globální aktér a stálý člen Rady pracovat pro mír a stabilitu.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a hovořil s ním mimo jiné o „slovenských zájmech v oblasti energetické bezpečnosti“. Blanár o tom informoval na facebooku. Ve středu s Lavrovem jednal též maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, uvedla agentura MTI.
Bílý dům oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Číst více
