Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. S odvoláním na příslušné dokumenty k těmto návrhům to uvedla agentura Bloomberg.
Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro BBC řekla, že dohody o plynu, které uzavřela s Ruskem, měly pomoci německým firmám a udržet mír s Kremlem. Zopakovala, že kdyby v roce 2008 nezablokovala vstup Kyjeva do NATO, válka na Ukrajině by začala určitě dříve než v roce 2022.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů.
Finančník Stephen Lynch z Miami na Floridě v tichosti projevil zájem koupit poškozený plynovod Nord Stream 2.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy korun). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
