Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
V přepočtu na průměrnou českou domácnost šlo o zhruba 42 tisíc korun, plyne z dat německého institutu v Kielu.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
Ostravská firma Leseft International s.r.o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, které zveřejnil deník Ukrajinska pravda. Jednatel společnosti Leseft International Lev Seferjan řekl, že tvrzení deníku je nesmysl a „fake news“ s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie znamená podle maďarského premiéra Viktora Orbána začlenění války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal premiér, který dnes jako první přišel na jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.
Válka může mít různé podoby. Od obrněné techniky valící se přes hranice až po kybernetickou bezpečnost. Na to všechno musí být Česko připravené, říká Jiří Hynek, prezident Asociace zbrojního průmyslu, která zastřešuje 230 českých podniků. Pět procent na zbrojení podle něj není potřeba utratit hned, ale postupným náběhem a s dobrou strategií. I vzdělání může být zbrojení.
Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.
