Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách.
Dodávky zbraní na Ukrajinu, která už rok čelí ruské invazi, válku neprodlužují, je tomu naopak. Na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin podle kancléře nemůže se svými mocenskými ambicemi na úkor svých sousedů zvítězit, Ukrajina se proto může na Berlín v další podpoře spolehnout. Scholz zároveň vyzval západní spojence, aby se co nejrychleji připojili k německým dodávkám tanků na Ukrajinu.
Zákazy a cenové stropy zaměřené na ruskou ropu mají podle Toril Bosoniové z Mezinárodní energetické agentury (IEA) „zamýšlený efekt“ navzdory tomu, že ruský ropný průmysl zvyšuje aktivitu a překvapivě se mu daří i v exportu.
Stovky západních firem se v posledních týdnech účastní konferencí a výstav ve Francii, Polsku i jinde týkajících se možností podílet se na obnově ruskou invazí zničené Ukrajiny. Mluví se o nové „zlaté horečce na největším staveništi světa“ či dalším „Marshallově plánu“. Rekonstrukce země, která si příští týden připomene smutné roční výročí od zahájení invaze, si vyžádá stovky miliard dolarů. Ale není to bez rizika, píše deník The New York Times.
Po pádu z okna v Petrohradu zemřela šéfka finančního oddělení ruského Západního vojenského okruhu, napsal petrohradský server Fontanka. Okolnosti smrti Mariny Jankinové vyšetřují úřady.
Rusko rozmístilo na Ukrajině téměř celou svou armádu, zvýšilo tlak podél frontové linie na východě země, ale nedosáhlo průlomu. Prohlásil to britský ministr obrany Ben Wallace. Děje se tak týden před ročním výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozornil deník The Wall Street Journal.
Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci ohlásil nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?
O územních otázkách by měl rozhodnout ukrajinský lid, buď ve volbách, nebo v referendu, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj před novináři o možných územních ústupcích. Ty žádá Rusko a podmiňuje tím ukončení bezmála čtyřleté války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes během telefonického rozhovoru 👍 ujistil podle agentury Reuters hlavu venezuelského státu Nicoláse Madura o podpoře Moskvy. Maduro je pod tlakem Spojených států, které v oblasti zvýšily vojenskou přítomnost.
Pražská burza nepatrně oslabila a sestoupila ze svého historického maxima, na které vystoupila ve středu. Index PX 📉 klesl o 0,08 procenta na 2561,95 bodu. Ztrácely akcie Komerční banky či Kofoly, většina titulů ale rostla, vyplývá z informací na burzovním webu. Koruna dnes zpevnila k euru i dolaru.
Designovaný český premiér 👴 Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Dnes byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky.
Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u 🚗 hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit příští týden, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Střet zájmů 👴 Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu.
