Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu korun), píše list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, v ukrajinské metropoli na předem neohlášené návštěvě strávil přes pět hodin. S ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jednal o dodávkách zbraní. Biden také oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).
Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky zveřejnil projekt České zájmy v EU.
Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách.
Dodávky zbraní na Ukrajinu, která už rok čelí ruské invazi, válku neprodlužují, je tomu naopak. Na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin podle kancléře nemůže se svými mocenskými ambicemi na úkor svých sousedů zvítězit, Ukrajina se proto může na Berlín v další podpoře spolehnout. Scholz zároveň vyzval západní spojence, aby se co nejrychleji připojili k německým dodávkám tanků na Ukrajinu.
Zákazy a cenové stropy zaměřené na ruskou ropu mají podle Toril Bosoniové z Mezinárodní energetické agentury (IEA) „zamýšlený efekt“ navzdory tomu, že ruský ropný průmysl zvyšuje aktivitu a překvapivě se mu daří i v exportu.
Stovky západních firem se v posledních týdnech účastní konferencí a výstav ve Francii, Polsku i jinde týkajících se možností podílet se na obnově ruskou invazí zničené Ukrajiny. Mluví se o nové „zlaté horečce na největším staveništi světa“ či dalším „Marshallově plánu“. Rekonstrukce země, která si příští týden připomene smutné roční výročí od zahájení invaze, si vyžádá stovky miliard dolarů. Ale není to bez rizika, píše deník The New York Times.
Po pádu z okna v Petrohradu zemřela šéfka finančního oddělení ruského Západního vojenského okruhu, napsal petrohradský server Fontanka. Okolnosti smrti Mariny Jankinové vyšetřují úřady.
Rusko rozmístilo na Ukrajině téměř celou svou armádu, zvýšilo tlak podél frontové linie na východě země, ale nedosáhlo průlomu. Prohlásil to britský ministr obrany Ben Wallace. Děje se tak týden před ročním výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozornil deník The Wall Street Journal.
Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci ohlásil nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
