Vláda dnes po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství.
Jestli uplynulých 12 měsíců něco ukázalo, tak zejména neschopnost předpovídat jakýkoli další vývoj válečného konfliktu. A platí to napříč odborností i ideologiemi, kterým věříme. Čím to je? Svou roli v tom hrají sociální sítě, které jsme si zvykli používat pro utvrzování ve vlastním přesvědčení. Ukazuje se však, že co funguje v běžném životě, tváří v tvář válečnému chaosu selhává na plné čáře.
Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, i kdyby to bylo až k Polsku. Na sociální síti Telegram to napsal bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Česká ekonomika letos může dopadnout hůř než ta ruská. Ne, nejde o kremelskou propagandu. Je to závěr prognóz západních institucí a bank v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), píše ekonom Lukáš Kovanda.
Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.
Válka na Ukrajině už trvá šílených devět let, a nikoli jen rok, kdy začala celoplošná agrese Ruska. Bohužel konec války zatím není na dohled, píše v komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International. „Probírají se všemožné aspekty, podle mě je nejhorší dopad na běžné lidi. Ti denně umírají, trpí pod bombardováním, převrátil se jim život naruby, mají zničená města a domy a mnozí musí před válkou prchat,“ uvádí s tím, že aktuálně je osm milionů uprchlíků v zahraničí (nejvíc v Německu a Polsku, pak v Česku), a dalších skoro 6 milionů je vnitřně vysídlených a nemůžou domů.
Ukrajinská centrální banka představila novou pamětní bankovku k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Na jedné straně bankovky s nominální hodnotou 20 hřiven (zhruba 12 korun) jsou tři vojáci vztyčující ukrajinskou vlajkou, na druhé straně jsou vyobrazeny ruce svázané páskou. To je zjevný odkaz na válečné zločiny, které ruští vojáci podle Kyjeva páchají na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá.
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Tisíce mrtvých civilistů i ukrajinských a ruských vojáků, desítky tisíc zničených obytných budov, škol, úřadů, nemocnic, továren a objektů zejména energetické infrastruktury a škody v řádech stovek miliard dolarů. To je dosavadní výsledek bezprecedentní invaze Ruska v čele s prezidentem Vladimirem Putinem na sousední Ukrajinu. Od začátku největšího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války uplyne v pátek přesně rok. Podívejte se, jak konflikt viděli světoví i čeští fotografové. Upozornění – některé fotografie jsou jen pro silné nátury.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Státy „bukurešťské devítky”, kam patří i Česko, v závěrečném prohlášení po summitu s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Varšavě podpořily členství Ukrajiny v NATO. Žádají také další posílení přítomnosti aliance na jejím východním křídle. Podle agentury Reuters to řekl poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
