Světové akciové indexy letos zpevňují, některé z nich v květnu vylepšily rekordní hodnoty. Nejsledovanější americký indikátor S&P 500 od začátku roku přidává přes 11 procent, stejně jako německý DAX či panevropský STOXX Europe 50. Americký index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, pak přidává více než 13 procent, vyplývá z burzovních statistik.
Solidní růst na světových burzách v uplynulém týdnu pokračoval. A mohli jsme se tak dočkat konečně na indexech nových historických maxim. Za vším přitom hledejme zveřejněná čísla o inflaci v americké ekonomice. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil hladině 5300 bodů. V rámci domácího trhu pak reportoval svoje hospodářské výsledky ČEZ.
Americký Dow Jonesův akciový index poprvé uzavřel nad hranicí 40 000 bodů. Investoři vyhodnocovali několikatýdenní růst, k němuž přispěly zejména firemní výsledky a statistika. Ta podpořila očekávání, že americká centrální banka sníží v letošním roce úrokové sazby. Zpevnil také index S&P 500, naopak index Nasdaq Composite mírně oslabil. Za celý týden ale všechny tři hlavní indexy zaznamenaly růst.
Ceny za tunu kakaových bobů na chvíli sestoupily za svých maxim, ale tento týden už zase rostou. A analytici připomínají, že jsou stále násobně vyšší než před rokem. Čokoláda tak rozhodně levnější nebude.
Klimatická změna může mít opravdu nepříjemné projevy. Například růst ceny globálně nejoblíbenějšího nápoje, kterým je káva. Kvůli nepřízni počasí se cena kávy robusta vyšplhala na nejvyšší hodnoty od roku 1979, uvedla agentura Bloomberg. Přitom robusta je součástí většiny kávových směsí používaných po celém světě.
Světové akciové indexy letos rostou, kvůli horším dubnovým výsledkům však některé z nich sestoupily z rekordních úrovní. Nejsledovanější americký indikátor S&P 500, panevropský Stoxx Europe 600, čínský Hang Seng či technologický index Nasdaq Composite letos vzrostly o zhruba šest procent, vyplývá z burzovních statistik. Na maximum se v dubnu dostal britský index FTSE 100.
Uplynulý týden byl opět znovu velmi intenzivní. Volatilita se projevovala vysokými nárůsty i opětovnými poklesy na světových burzách. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval v širším cenovém rozpětí mezi 4900 až 5100 bodů. Pohodu a růst prvního čtvrtletí tedy vystřídala o něco krušnější tržní realita. Hlavními tématy investorů byla probíhající sezóna zveřejňovaných hospodářských výsledků nebo údaje o americkém HDP.
Existují velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba o Apple, Amazon nebo Microsoft. No, a pak existují také velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si Čech prakticky pořídit nemůže.
Potenciál dluhopisů se ještě nevyčerpal. Od začátku roku jsou, hlavně ty korporátní, ve slušném zisku. „Nyní možná nastává období konsolidace až nějaké korekce, ale nemyslím si, že už bychom měli vyhlížet jiné alternativy,“ říká Martin Kujal, ředitel odboru správy fondů J&T Investiční společnosti. V rozhovoru pro Newstream Kujal mimo jiné radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům. „Je třeba se ptát, zda není nabízený úrok příliš vysoký.“
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
