Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zopakoval, že neprodá holding Agrofert a že střet zájmů vyřeší v souladu s českými a evropskými zákony, uvedl na sociálních sítích. Prezident Petr Pavel trvá na tom, že by měl Babiš řešení představit veřejnosti.
Piráti vyzvali před večerní schůzkou premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy a vicepremiéra a předsedy Starostů Víta Rakušana proti spojenectví s hnutím ANO vládu, aby okamžitě začala vymáhat po holdingu Agrofert dotace z dob, kdy byl šéf ANO Andrej Babiš ve střetu zájmů. Vymáhat má vláda deset miliard korun. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo zemědělství bude po holdingu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun.
Za kulisami komické kampaně, kdy Babiš jezdí po Ostravsku, předstírá, že je fanoušek Baníku a šaškuje na tanečním festivalu Beats for Love, se odehrává důležitější rozhodování. Chce být a bude Babiš premiér, pokud ANO volby vyhraje? Nebo bude řídit vládu přes mobil ze sokolovny a úkolovat Havlíčka? Do hlavy mu nevidíme, do voleb i po nich se může stát dost věcí, ale dost to ovlivní Česko v dalším období.
Ústavní soud vyhověl poslancům ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, vznikla však jako neústavní přílepek. Ústavní soud zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Nález má za následek „obživnutí“ původní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to Český rozhlas - Radiožurnál a server iRozhlas.cz.
Maďarské vládě radí s nákupem budapešťského letiště právnická firma navázaná na zetě premiéra Viktora Orbána. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg, podle níž jde o další důkaz nejasné hranice mezi podnikáním a politikou v Maďarsku, které kritizuje Evropská unie.
Evropská komise (EK) ve středu schválila České republice dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize.
Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však v Bruselu vzbuzují obavy. Uvedla to ve své zprávě Evropská komise.
Česká republika bude moci soudně napadnout postup Evropské komise vůči dotacím pro firmy ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ve sporu by Česko mělo zastupovat ministerstvo zahraničí. Obrátit se na soud Česku umožní podle vyjádření ministerstva financí dopis, kterým Evropská komise zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra z premiérova svěřenského fondu. Stát podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce bude chtít získat rozsudek Soudního dvora EU.
Z Bruselu do Česka v příštích letech přiteče z rozpočtu EU a z fondu obnovy téměř bilion korun. Všechny tyto peníze ale není země schopna smysluplně utratit.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
