Už víc než rok pracuje současná vláda na novele stavebního zákona. Tu původně připravila minulá vláda Andreje Babiše. Nyní ji má na starost ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Novela je nyní ve sněmovně a neustále na ní probíhají dílčí změny. Odborná veřejnost a zástupci profesních organizací už ztrácejí trpělivost se způsobem přípravy klíčové normy, která by měla zjednodušit a urychlit výstavbu v Česku.
Hlavním cílem úprav stavebního zákona, které prosadil ministr Ivan Bartoš je, aby stavební řízení zůstalo na obcích, říká Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO a od půlky listopadu místopředsedkyně sněmovny.
Neustále jsme se snažili o nějaký rozumný kompromis, říká o přípravě nového stavebního zákona bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Ta ho začala připravovat v roce 2017, když se dostala do vlády. A nakonec ho dokončila a přinesla ke schválení. Jenže Babišovo hnutí ANO, za které Dostálová kopala a dál kope, prohrálo volby.
Jak se bude vyvíjet realitní trh v příštím roce? Urychlí nebo neurychlí výstavbu v Česku novela stavebního zákona navržená ministerstvem pro místní rozvoj pod taktovkou Ivana Bartoše? Začnou klesat ceny bytů? Tato a další témata řešili členové a přátelé Newstream Realitního Clubu na prvním společném setkání.
Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Ještě před dvěma roky platilo, že co se postavilo, to se prodalo. Situace se dramaticky změnila, říká Evžen Korec, jeden z prvních českých developerů, který začal v Praze stavět byty před třiceti lety. Za tu dobu jich na trh dal tisíce.
Tuzemský realitní trh je zamrzlý, podobná situace ale panuje i v okolních státech. Česko se liší jen extrémní délkou stavebního řízení a také množstvím vícenákladů, které padají na hlavu developerů, říká generální ředitel Skanska Residential Petr Michálek v dalším díle podcastu Realitní Club.
Nejzásadnější je, že v novém stavebním zákoně chybí integrace dotčených orgánů, říká bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Výstavba se nijak nezrychlí, tvrdí aktuálně předsedkyně poslaneckého výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Přes který nový stavební zákon musí projít. Dostálová z pozice ministryně pro místní rozvoj čtyři roky stavební zákon připravovala. Fialova vláda ho shodila ze stolu. Dostálová chtěla centralizovat úkony státu, nový ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak chtěl ponechat rozhodování na obcích. Minulý týden Bartoš upravený stavební zákon, klíčový zejména pro stavaře, protlačil vládou. Nyní půjde do sněmovny. Co bude dál?
Nepovažuji za šťastné, že každá nová politická reprezentace vždy zasahuje do systému stavebního řízení, říká Jiří Nouza, šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Připouští nicméně, že na to všichni noví vítězové voleb mají právo. S Jiřím Nouzou jsme natáčeli další díl našeho realitního podcastu.
Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v ní především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Novelu ještě musí projednat sněmovna, Senát a podepsat prezident.
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.
Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Napsala to agentura Reuters. Podle stanice France 24 policie už použila slzný plyn a obušky ve snaze vytlačit některé protestující z ulic v Paříži, Marseille nebo Lyonu.
Papež Lev XIV., který se zotavuje po operaci plic, bude odpoledne propuštěn z nemocnice na základě příznivých✔️ výsledků krevních testů a vyšetření hrudníku, oznámil podle tiskových agentur Vatikán.
Americký výpadek v sankcích, polevení v tlaku na agresora a finanční odměny pro ruského vůdce Vladimira Putina jen šéfa Kremlu povzbuzují k dalším útokům, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Reagoval tak na to, že americký prezident Donald Trump v pátek pozastavil nový rozsáhlý balík sankcí namířených proti ruské ekonomice.
Číst více
Nejméně jeden tanker byl v pátek napaden v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. K incidentu došlo stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom informovaly tiskové agentury.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP.
Číst více
Nejméně 8️⃣ amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP.
Číst více
Lídři zemí Evropské unie v pátek večer završili dvoudenní summit v Bruselu bez dohody o víceletém rozpočtu EU, otevřeně se přeli o migraci a energetice a dozvěděli se, že Ukrajina potřebuje pomoc v hodnotě dodatečných 70 miliard eur, což je více, než se předpokládalo. Shoda naopak panovala ohledně potřeby chránit evropský průmysl před čínskou konkurencí, napsal server Euronews.
