Stavební spořitelny poskytly za prvních deset měsíců roku úvěry za 29,4 miliardy korun. Meziročně se jejich objem snížil o 42,8 procenta, zejména kvůli úbytku úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Proti loňskému roku se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak cílová částka, na kterou si lidé spoří, se zvýšila. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Stavební spořitelny poskytly od ledna do dubna úvěry za 10,85 miliardy korun. Meziročně se jejich objem snížil o 61,2 procenta. Klesá především zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Počet nových smluv zůstává na úrovni loňského roku, lidé si sjednávají vyšší cílovou částku spoření.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.
Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Názorový střet zažije už tuto středu Kongresové centrum Praha. Živě jej můžete sledovat také na webu Newstreamu, který je mediálním partnerem akce.
Vládní koalice se pře o budoucnost příspěvku stavebního spoření. Ve hře je omezení i úplné zrušení státní podpory stavebního spoření, aby se ulevilo rozpočtu. Má to smysl? Sledujte debatu ekonomických expertů.
Konzervativní spořicí produkty stále hýbou Českem. Přečtěte si, jak si stojí spořicí účty, stavební spoření a termínované vklady v roce 2022.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
