Zájem o úvěry od stavebních spořitelen letos prudce vzrostl. Nových smluv přibylo méně
MoneyPět ze šesti poskytovaných úvěrů jsou ty, za které klienti neručí vlastní nemovitostí a které lidé nejčastěji využívají k rekonstrukci bydlení.
Pět ze šesti poskytovaných úvěrů jsou ty, za které klienti neručí vlastní nemovitostí a které lidé nejčastěji využívají k rekonstrukci bydlení.
Stavební spořitelny poskytly za prvních deset měsíců roku úvěry za 29,4 miliardy korun. Meziročně se jejich objem snížil o 42,8 procenta, zejména kvůli úbytku úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitosti. Proti loňskému roku se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak cílová částka, na kterou si lidé spoří, se zvýšila. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Nejistota kolem výše státní podpory stavebního spoření v posledních měsících je hlavním důvodem, proč lidé váhají, zda je stavebko i nadále výhodné. Současný návrh úsporného balíčku předpokládá snížení státní podpory na polovinu. Buřinka na tento krok reaguje a přichází se speciální bonusovou akcí – smlouvám sepsaným od 1. srpna 2023 státní podporu zdvojnásobí.
Stavební spořitelny poskytly do konce května úvěry za 14,3 miliardy korun, meziročně o 57,1 procenta méně. Klesá zejména zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Meziročně se snížil i počet nových smluv o stavebním spoření, naopak vzrostla úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen.
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku.
Vládní balíček se týká i realitního trhu. Nejvíc se mluvilo o dani z nemovitosti. Mnoho serverů vytáhlo titulky ve smyslu, že daň „výrazně“ roste. A že majitelé bytů ji přenesou na nájemníky, a nájmy kvůli tomu prý porostou. Pravda je jinde.
Stavební spořitelny poskytly od ledna do dubna úvěry za 10,85 miliardy korun. Meziročně se jejich objem snížil o 61,2 procenta. Klesá především zájem o úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti. Počet nových smluv zůstává na úrovni loňského roku, lidé si sjednávají vyšší cílovou částku spoření.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření.
Pojďme zanalyzovat přínosy a náklady stavebního spoření, abychom dokázali rozhodnout o jeho budoucnosti. Důležitý je kontext a to, zda je možné transformovat tento nástroj tak, aby pomáhal při naplňování snahy státu o lepší dostupnost bydlení a nutnost investovat do energetických úspor domácností.