Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) může podle studie poradenské společnosti Deloitte do roku 2030 zvýšit příjmy domácností a veřejných rozpočtů o stovky miliard korun. Studie také počítá s navýšením výroby v průmyslu, růstem HDP a vytvořením více než 34 tisíc pracovních míst.
Solární panely na střeše rodinného domku už jsou dnes mnohem běžnější než před pár lety. S tím, jak se každý snaží optimalizovat výdaje za vysoké ceny energií, objevuje se fotovoltaika i na českých domcích a činžácích stále častěji. Ne každý ale myslí na to, že si tím o několik set tisíc zhodnotil svůj dům, a proto na to musí myslet i v pojistné smlouvě. Solárů se navíc týkají i nová rizika, která vás třeba ani nenapadnou.
Firmy se s enormním nárůstem cen energií vyrovnávají především investicemi do fotovoltaiky a moderních technologií nebo zaváděním úsporných opatření při osvětlení a vytápění svých objektů. Z plynu přecházejí na zkapalněný ropný plyn LPG, snaží se víc využívat odpadní teplo z vlastní výroby, montují úsporná svítidla, snižují teplotu v kancelářích, upravují pracovní dobu. Omezení výroby nebo propouštění zaměstnanců až na výjimky neplánují.
Sluneční skála připomínající obrněný krunýř pásovce, terasovitá rýžová políčka z čínského venkova, koule s pohyblivou stěnou, obří nelogické puzzle nebo čínský drak či vlny. I takto mohou vypadat inspirace pro moderní domy budoucnosti, jejichž architekti při návrzích promýšleli, jak zakomponovat do budovy a jejího fungování slunce a jeho energii. Prohlédněte si jedenáct zajímavých budov světa s impozantní fasádou ze solárních panelů.
Energetická skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače chce na Mostecku postavit pět nových fotovoltaických elektráren za až tři miliardy korun.
V Česku bylo loni podle Solární asociace instalováno celkem 62 MW nových solárních elektráren, o pětinu více než v roce 2020. Zvýšený zájem podle asociace odstartovaly dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energií.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
