Na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by mohla vyrůst největší solární elektrárna v Česku. Liberecký kraj si nechal zpracovat studii řešení na báňské univerzitě v Ostravě. Krajští zastupitelé budou v úterý posuzovat tři varianty projektu. Ta maximální počítá s instalovaným výkonem bezmála 104 megawattů (MW) a se zastavěním celé plochy letiště. Ta nejmenší by umožnila zachovat rekreační létání a měla by instalovaný výkon přes 67 MW.

"My bychom rádi, aby všechny projekty, které se tam dělají, minimálně ovlivnily život v Ralsku. Občané nejsou nadšení ani z možného návratu armády, ani z plné fotovoltaiky. Nabídneme pozemky na směnu a zkusíme s krajem jednat o tom, že bychom ten jejich záměr rozdělili do tří menších, ať už třeba na území Ralska nebo okolních měst," vysvětlil starosta obce Miloslav Tůma (ANO). Upozornil navíc, že výstavba solární elektrárny na letišti by si vyžádala i změnu územního plánu, který v současné podobě počítá s využitím plochy jen pro sport a rekreaci.

Areál v Ralsku o rozloze 300 hektarů převzal kraj v roce 2007 od státu. Letiště naposledy využívala sovětská armáda, která ho opustila v roce 1991, od té doby na 2,5 kilometru dlouhé ranveji přistávají jen malá sportovní letadla. Plocha se podle vedení Libereckého kraje nabízí k energetickému využití, zvlášť nyní. První záměry na zastavění letištní plochy solárními panely se objevily už před 15 lety, v době, kdy podobné projekty zažívaly boom díky vysokým výkupním cenám elektřiny. Ze záměru ale tehdy sešlo.

Místní už jednou armádu odmítli

O letiště projevilo loni na jaře zájem ministerstvo obrany, využít ho chtělo pro občasná cvičení armády, a vrátit by se proto mělo Vojenským lesům a statkům. Místní ale proti návratu armády sepsali petici, pod kterou se podepsalo přes 1290 lidí. "Ani my si nemyslíme, že by bylo ideálním řešením vrátit letiště vojenským lesům a čekat, jak bude v budoucnu využité," řekl již dříve hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj navíc rozhodně odmítá případný bezúplatný převod území, do jehož vyčištění investoval miliony korun.

V bývalém vojenském prostoru už velká solární elektrárna stojí, zařízení s instalovaným výkonem bezmála 56 MW vyrostlo v roce 2010 na pěti lokalitách v oblasti Ralska a Mimoně a dnes ho provozuje skupina ČEZ. Podle firmy jde v Česku o jedno z nejvhodnějších míst pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Podle Tůmy je v lokalitě v plánu další projekt, kraj tak bude muset řešit napojení plánované elektrárny v Hradčanech do distribuční soustavy. "Kapacity jsou vyčerpané," upozornil.

Záměr počítá s využitím získané elektřiny v kraji, elektrárnu je podle vyjádření ČEZ možné napojit do rozvodny v Novinách Pod Ralskem, dobudovat bude ale nutné zhruba osm kilometrů vedení vysokého napětí. "Elektrárna by byla schopná vyrobit dvakrát víc energie, než úřad a naše organizace ročně spotřebují," poznamenal Půta. Pokud kraj a jeho organizace nebudou ve slunných dnech schopné energii spotřebovat, počítá se s využitím přebytků pro výrobu vodíku pomocí elektrolýzy vody. Náklady na vybudování elektrárny studie odhaduje na 2,1 až 2,9 miliardy korun s návratností investice zhruba za devět let.