Firmy šetří a méně topí, posílají zaměstnance pracovat domů a instalují solární panely
Firmy se s enormním nárůstem cen energií vyrovnávají především investicemi do fotovoltaiky a moderních technologií nebo zaváděním úsporných opatření při osvětlení a vytápění svých objektů. Z plynu přecházejí na zkapalněný ropný plyn LPG, snaží se víc využívat odpadní teplo z vlastní výroby, montují úsporná svítidla, snižují teplotu v kancelářích, upravují pracovní dobu. Omezení výroby nebo propouštění zaměstnanců až na výjimky neplánují.
Mobilní operátor Vodafone v rámci úsporných opatření zavedl mimo jiné solární napájení vysílačů. Česká pošta snižuje teplotu v objektech či posílá administrativní pracovníky na home office.
Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Stanislav Šulc: Windfall tax je tu. A je plná nesmyslů
Názory
Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic do budoucna uvažuje o nahrazení zejména plynu nebo využití sluneční energie. Americký internetový prodejce Amazon, který má distribuční centrum v Dobrovízi u Prahy, vytváří plány pro snížení spotřeby z vytápění, chlazení a osvětlení pro dobu nevyužívání prostor. Šetřit chce také vypínáním právě nepoužívaných technologií.
I sběr dešťovky pomáhá
V kladenské továrně Lego již řadu let využívají úsporné zdroje osvětlení nebo dešťovou vodu například pro splachování toalet, na střechách výrobních hal mají nainstalovány solární panely.
Strojírenská skupina Motor Jikov Group se řídí vládním nařízením, podle kterého by mělo být v kanceláři minimálně 18 stupňů Celsia. Ve slévárně litiny přešla na směny od pátku do neděle, čímž ušetří asi milion korun měsíčně. Do práce mohou kancelářští zaměstnanci namísto od 6:00 chodit až od 8:00, aby se ušetřilo za topení a svícení.
Budějovický Budvar teplotu v provozech nesnižoval, pro vytápění používá rekuperované odpadní teplo z varny piva.
Lovochemie opustila náročné výrobní procesy
Energie patří k nejvýznamnějším nákladovým položkám v Lovochemii, která je největším výrobcem hnojiv na českém trhu. V prosinci loňského roku a v lednu kvůli vysokým cenám zemního plynu omezila výrobu. Odstávku ani propouštění firma nyní neplánuje. Pracuje na náhradě zemního plynu alternativními zdroji energie. Úsporná opatření platí hlavně v administrativě, ve výrobě jsou složitější.
Výrobce lokomotiv CZ Loko z České Třebové výrazně snížila teploty v provozech i kancelářích, opustila některé energeticky náročné technologie, připojila se na uhelnou kotelnu, upravila svícení. Hutní podnik Liberty Ostrava maximalizuje produkci výrobních plynů, aby co nejvíce omezil nákup z externích zdrojů. Zvažuje i možnosti náhrady zemního plynu koksárenským plynem nebo propan-butanem.
Vedení strojírenské společnosti Královopolská na začátku energetické krize opustilo energeticky náročné budovy a postupně stěhuje výrobu do hal, kde je nutné zachovat provoz a maximalizovat tak jejich využití.
Zateplování a panely na střechu
K souboru úsporných opatření přistoupila i skupina Mesit, která sdružuje firmy působící v elektrotechnice, kovovýrobě či slévárenství s areálem v Uherském Hradišti-Mařaticích. Mesit například snížil teplotu vytápění budov a vyměnil osvětlení v obráběcím provozu.
Elektrotechnická společnost ATAS elektromotory Náchod ve snaze šetřit energie snížila teplotu na pracovištích v dílnách i kancelářích přibližně o dva až tři stupně. Podnik s asi 800 zaměstnanci se dále pustil do výměny zbývající části oken a zvažuje investici do fotovoltaických panelů nebo tepelných čerpadel.
V některých firmách kvůli rostoucím nákladům na energii dočasně přerušili výrobu nebo omezují směny. Celozávodní dovolenou na deset dní nařídili například v brněnské strojírně Šmeral, během zimy jsou připraveni zavést čtyřdenní pracovní týden v prodloužených směnách.
Výrobce bioethanolu Ethanol Energy ve Vrdech na Kutnohorsku, spoluvlastněný koncernem Agrofert, přerušil výrobu ve druhé polovině září. Kvůli vývoji spotových cen energií počítal až s dvouměsíční odstávkou a vyzval zaměstnance, aby si vybrali dovolenou. Zhruba po měsíci se firma díky poklesu cen plynu vrátila k běžnému provozu. Dobu odstávky využila k revizi a údržbě, nikoho nepropustila.
Členové energetických společenství budou mezi sebou navzájem moci sdílet energii, kterou si vyrobí. Členy budou moci být například společenství vlastníků jednotek (SVJ), domácnosti, obce, školy, úřady nebo například celé malé podniky.
Češi si budou moci sdílet energii. Ministerstvo na to chystá zákon
Politika
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Křetínský chce utéct před mimořádnou daní do zahraničí
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.