Řecká Soluň se po půl století dočkala metra. Stavělo se levněji než v Praze
Soluň se zhruba po půl století dočkala své první linky metra. Druhé největší řecké město, kde žije na 320 tisíc lidí, obsluhuje linka s 13 stanicemi a plně automatizovanými soupravami, píše agentura Reuters.
Metro v Soluni před spuštěním dnes odpoledne navštívili mimo jiné řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či prezidentka Katerina Sakellaropulosová. Metro, které má kapacitu přepravit až 250 tisíc lidí denně, by mělo výrazně odlehčit provozu v Soluni, která se lidnatostí podobá Brnu. Počítá se s tím, že současná trať bude v budoucnosti prodloužena. Stavbu, která začala v roce 2006, komplikovaly archeologické nálezy i vleklá finanční krize, do které se země dostala v minulém desetiletí.
Jak to vypadá v metru v Soluni
První plány na vybudování metra byly schváleny v roce 1976, stavební práce ale začaly až v roce 2006 a trvaly téměř 20 let. Skoro deset kilometrů dlouhá trať se musela vyrovnat s bohatými archeologickými nálezy. Při výstavbě dělníci nalezli stavby a pozůstatky z dob antického Říma a byzantského období. Některé z nich jsou zakomponovány do stanic metra.
Praha a její firma Technická správa komunikací (TSK) zatím nemají stavební povolení na rekonstrukci Libeňského mostu, nyní řeší úpravy záměru na základě požadavků majitelů okolních nemovitostí. Až po vydání povolení bude možné určit, zda projekt odpovídá původnímu tendru na rekonstrukci, což požaduje opoziční ANO. Na dnešním jednání zastupitelů města to řekl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Část soumostí již dělníci zbourali, TSK ve středu ohlásila, že v pondělí přestanou po mostě jezdit tramvaje a nahradí je autobusy.
Praha stále nemá stavební povolení na opravu Libeňského mostu
Reality
Výstavbu zkomplikovala i krize veřejných rozpočtů, která řecký stát přinutila k redukci výdajů. Délka prací vyvolala v Řecku posměch a satirické narážky. Mitsotakis při dnešním zahájení provozu uvedl, že výstavba metra stála tři miliardy eur (zhruba 75 miliard korun). Z prohlášení premiéra není ale jasné, zda je v této částce zahrnuto i pořízení souprav pro metro. Pro srovnání - výstavba pražského metra D v úseku Pankrác-Nové Dvory v délce 4,6 kilometru by podle schváleného rozpočtu z roku 2021 měla stát 52 miliard korun.
Vize Česka jako úspěšné země se vzdaluje, respektive její naplnění bude enormně drahé. Bude to stát biliony korun, které stát i veřejný sektor musejí investovat v nadcházejících pětadvaceti letech. A to konkrétně v oblasti energetiky, bezpečnosti, dopravní infrastruktury a v sociální oblasti, zejména ve stárnutí populace. Shodli se na tom přední ekonomové na konferenci Budoucnost české ekonomiky pořádané Sdružením pro zahraniční investice.
Ekonomové: Česku chybí biliony na základní infrastrukturu. Investice potřebuje energetika i doprava
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
