Slováci ze zahraničních politiků nejvíce důvěřují českému prezidentu Petru Pavlovi, důvěru v něj má 38 procent dotazovaných. Na druhém místě je maďarský premiér Viktor Orbán s 36 procenty, třetí se s minimálním odstupem umístil francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému věří 35 procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro slovenskou televizi Markíza.
Celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup do eurozóny. Čísla vycházejí z nejnovějšího šetření Eurobarometru, jehož závěry dnes zveřejnila agentura Bloomberg. Výsledky se příliš neliší od těch loňských, poukazuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polovina Čechů platí v zahraničí pouze hotovostí nebo je to pro ně preferovaný způsob platby. Kartu upřednostňuje 34 procent lidí. Skoro 80 procent dotázaných si nevybírá hotovost z bankomatů v zahraničí nebo zcela výjimečně, raději volí výměnu peněz ve směnárnách v ČR před odjezdem. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost STEM/MARK pro Home Credit koncem května mezi 500 respondentů.
Analytická organizace STEM zveřejnila další ze svých „kontinuálně prováděných“ průzkumů, ve kterém zjišťuje finanční situaci českých domácností. Výsledek? Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že je jejich finanční situace neměnná.
V momentální nepříznivé finanční situaci vyjde žití v nájmu výhodněji než splácení hypotéky na vlastní bydlení. Více než polovina lidí žijících v nájmu by si přitom přála přestěhovat do vlastního, ale téměř v dvou třetinách případů si to nemohou finančně dovolit. Na pořízení bytu v Česku je průměrně potřeba téměř 15 ročních platů. Nedostupnost vlastního bydlení tak vede k nedobrovolnému nárůstu zájmu o bydlení v nájmu. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Českou spořitelnou, Evropou v datech a Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.
Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Počet spořících Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Zvýšil se také počet lidí, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel. Vyplývá to z analýzy České spořitelny.
Po nadšení z možnosti “znovu nabýt svobodu” vystoupením z EU přišlo vystřízlivění. Jako neúspěch hodnotí brexit většina Britů, vyplývá z aktuálního průzkumu společnost YouGov.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
