Luční bouda v Krkonoších je od neděle 1. června přístupná jen ubytovaným. Majitelé omezením provozu protestují proti postupu Správy Krkonošského národního parku, která podle nich nezákonně pokutuje vjezd jejich dodavatelů k objektu a tím ohrožuje jeho provoz. Vyplynulo to ze sdělení majitelů Kláry Sovové a Stanislava Beneše. Národní park obvinění odmítá.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Ovečkárna po roce a půl opouští svou pražskou vlajkovou loď, oceňovaný obchod na Národní v centru metropole. Kamenná prodejna společnosti, která je primárně e-shopem, tak zůstane jen v domácím Zlíně.
Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 miliardy korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. Celkem 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Na ledopád do Labského dolu v Krkonoších míří v těchto dnech desítky lezců týdně. Jedná se o jediný přírodní ledopád v Krkonoších, který lze legálně zlézat. V úterý na něj bylo přihlášených v rezervačním systému Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 16 lezců, tedy maximální denní počet, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Správa KRNAP povoluje lezení na ledopádu v Labském dole v závislosti na podmínkách, aby nevedlo k poškození přírody.
O téměř 61 tisíc metrů čtverečních, což je zhruba plocha deseti fotbalových hřišť, se zvětšil městský stát Monako. A stojí za tím developeři. Po vzoru umělých ostrovů z Dubaje vybudovali ve městě milionářů novou eko-čtvrť nazvanou Mareterra. Luxusní projekt za 2 miliardy eur (asi 50 miliard korun), který slavnostně otevřel monacký kníže Albert II., zahrnuje přístav, přímořskou promenádu a řadu nových luxusních bytů a vil.
Vánoční strom pro Staroměstské náměstí v Praze je stejně jako loni z Českolipska. Na soukromé zahradě v Krompachu nedaleko hranic s Německem rostl 53 let, ukázaly letokruhy poté, co ho pokáceli. Podle odhadů je zhruba 20 až 22 metrů vysoký, ve spodní části je rovně rostlý, úbytek výšky tak bude minimální, nicméně dva metry má šachta ve Staroměstském náměstí, takže se s tou čistou výškou dostane na 18 až 19 metrů, řekl Tomáš Jílek, předseda představenstva firmy Technologie hlavního města Prahy.
Švýcarská horská víska Brienz, která loni přitáhla světovou pozornost kvůli hrozbě, že se na ni zřítí horská stěna, se opět připravuje na evakuaci. Hrozí ji nový sesuv kamení, informovala agentura Reuters s odkazem na místní úřady.
Kvůli výstavbě obří továrny firmy Tesla nedaleko Berlína bylo vykáceno odhadem půl milionu stromů. Vyplývá to ze satelitních snímků pořízených nad kontroverzní stavbou, informoval zpravodajský server The Guardian.
Je nejlepší, ale shání se jen velmi těžko. Řeč je o hrušni Solanka, kterou pomologická komise v rámci programu Oživení starých odrůd vyhlásila odrůdou roku 2025. Jde o letní odrůdu, která se konzumuje hned po sklizni a nedá se uskladnit. Proto jí v obchodech nikdy neuvidíte.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
