Mouchy většina z nás považuje pouze za obtížný a neužitečný hmyz, ti smířlivější je pak možná vnímají jako potravu pro ptáky. Vědci ale přišli s průlomem, který by mohl reputaci těchto škůdců napravit. Mouchy se totiž dají využít k výrobě biologicky rozložitelného plastu.
Čekání na jaro, přírodní pohromy, čínská módní přehlídka, svátky ramadánu v arabském světě i odborářská demonstrace proti chystané ekologické normě Euro 7 za účasti šéfa ANO Andreje Babiše v bundě značky Prada. Jak viděli světoví i čeští fotografové uplynulých sedm dnů? Podívejte se na nejlepší fotografie níže.
Norská policie dnes zasáhla proti demonstrantům, kteří v metropoli Oslu blokují vstup do několika vládních úřadů, a od ministerstva financí odnesla mimo jiné známou švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Informovala o tom norská televize NRK. Demonstranti, mezi nimiž je mnoho zástupců původních obyvatel, požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové.
Ani v Číně neprojde všechno. Foodblogerka zaplatí pokutu 125 tisíc juanů (asi 400 tisíc korun) za to, že nelegálně koupila, uvařila a snědla maso bílého žraloka. A ještě se u toho samozřejmě natočila a video poslala do světa sociálních sítí.
Evropská unie přidala na seznam schválených potravin dva další druhy hmyzu. Podle unijního nařízení, které dnes vstupuje v platnost, se smí požívat mražení, sušení nebo na prášek semletí cvrčkové domácí (Acheta domesticus). O dva dny později se to samé bude týkat i larev potemníka stájového (Alphitobius diaperinus).
Tak to mají média ráda. Plameny šlehají po celém lese, všude strašně kouře, zmatek. Hrdinové s přilbami na hlavě si unaveně otírají zpocené tváře. Výjevy jak z katastrofického filmu. Vlastně to byl takový katastrofický seriál. Každý den se mohli diváci pokochat v televizi dramatickými záběry zkázy lesa, dojímat se hrdinstvím hasičů.
Za ruskou invazi evidentně nemůžou, ale pro Ukrajince a kritiky ruské invaze získali hořkou pachuť. Řeč je o slavných ruských literátech či přírodních pamětihodnostech, jejichž jména v názvech ulic či náměstí hodlají na Ukrajině v rámci „derusifikace“ odstranit. A nejen na Ukrajině, podobné aktivity se objevují i v Česku a dalších zemích.
Skupina brazilských vědců varuje, že amazonský prales už za pár let nebude pralesem. Současná garnitura pod prezidentem Bolsonarem se ale k jeho záchraně nemá.
Nejzelenější města v Evropě nemusejí být ta, která tak na neznalé turistické oko působí. Návštěvníky vyhledávaná města Terst (na snímku), Turín či Kodaň vévodí podle studie barcelonského Institutu globálního zdraví žebříčku měst s více než 100 tisíci obyvateli, v nichž lidé nejvíce umírají na nedostatek zeleně a s tím související špatnou kvalitu ovzduší. Naopak překvapivě dobře si vedou hornická města Rotherham v Británii a polský Wałbrzych, která se objevila mezi deseti městy s nejlepším poměrem a rozložením zeleně ve svých městských oblastech.
Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.
