Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta. Poprvé o obavách z roztočení mzdové spirály Zamrazilová promluvila v lednu na konferenci Investiční výhledy pořádané investiční společností Emun.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Bývalý premiér a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš zůstane poslancem a také předsedou opozičního ANO. Řekl to po jednání předsednictva hnutí. Hlavními tvářemi ANO ale podle něj budou šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová a první místopředseda Karel Havlíček, který nově bude řídit stínovou vládu.
Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Učitelé mají už brzy brát průměrně přes 60 tisíc korun měsíčně, schválili poslanci. Pokud ale neřeknou, kde na to vezmou, jde o populismus na účet daňového poplatníka.
Průměrný plat učitele asi bude zákonem stanoven od roku 2024 na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.
Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Rozhodnutí sněmovny definitivně „odpískat“ EET je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
