Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu. Schodek rozpočtu vzroste z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Protivládní demonstranti ✊ napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón, které leží několik stovek kilometrů od metropole Havany. S odvoláním na místní média to píší agentury Reuters a AFP. Demonstrace proti výpadkům v dodávkách proudu a nedostatku potravin začala v pátek večer pokojně, ale dnes ráno se změnila ve vandalismus, uvedl kubánský server Invasor.
Členské státy EU ✅ schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Bez nynějšího potvrzení by sankce v neděli večer přestaly platit.
Při dnešním íránském útoku 🚀 balistickými střelami na Izrael byli v letovisku Ejlat zraněni dva lidé včetně dítěte. Uvedl to server The Times of Israel s odvoláním na izraelské zdravotníky. Cílem íránského úderu byl podle webu také Jeruzalém, odkud zatím nejsou informace o zraněných nebo škodách.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to dnes předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu 👨 Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 9️⃣6️⃣ let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.
Japonská vláda ☝️ zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Kjódó s tím, že Tokio chce využít bojové zkušenosti Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Jedním z řešení by mohla být bilaterální dohoda o výměně zbraní, možností je i nákup.
Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana 👨 Martina Kuby získalo registraci ministerstva vnitra. Kuba to řekl v dnešním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podzimní komunální volby nejsou podle bývalého občanského demokrata Kuby pro hnutí cílem. Jde podle něho o dlouhodobý projekt, který chce uspět ve sněmovních volbách za tři roky.
Válka v Íránu se propíše do české ekonomiky dodatečným 📈 růstem inflace od 0,2 do 1,9 procentního bodu. Výsledná meziroční inflace se tak za rok 2026 bude pravděpodobně pohybovat mezi 1,8 až 3,5 procenta. Očekávaná ztráta ekonomického výkonu spojená s růstem cen ropy se projeví ve zpomalení růstu ekonomiky od 0,1 do 0,7 procentního bodu.
Běloruská opoziční aktivistka 👩 Maryja Kalesnikavová si dnes v západoněmeckých Cáchách převzala Mezinárodní cenu Karla Velikého za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii. Ocenění získala už v roce 2022, tehdy si ho ale nemohla osobně převzít, neboť byla ve vězení v Bělorusku.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron dnes vyzval Izrael k přímým jednáním s Libanonem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Macron to napsal na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu. Izrael obnovil údery v Libanonu po útoku na Írán, který židovský stát vede spolu se Spojenými státy.
