Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Dolní komora parlamentu bude zítra schvalovat plán státních financí na letošní rok. Nečeká se žádné velké drama. S přesuny peněz, respektive nově navrženými výdaji ve výši 2,8 miliardy korun, souhlasí i opoziční frakce. Suma má jít na pomoc ukrajinským uprchlíkům, na humanitární pomoc Ukrajině, a posílení rozpočtu ministerstva obrany na nákup ručních zbraní.
Prezident Miloš Zeman v pátek ve sněmovně zkritizoval návrh rozpočtu jako proinflační. Kabinetu vytkl, že návrh není prorůstový. „Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun,” řekl Zeman. Vyzval k plošnému zrušení daňových výjimek a doporučil zvýšení daně z příjmu fyzických osob.
Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Na Twitteru o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února.
Nouzový stav nefunguje, utahování šroubů je cesta bolševika. Památný výrok. Kdo ho pronesl, můžete hádat třikrát. Váhajícím napovíme. Byl to expert TOP 09, čekatel na uvedení do křesla ministra zdravotnictví.
Hotovo. Místopředseda Starostů a nezávislých, poslanec Jan Farský, který odcestoval na několika měsíční stáž do USA, oznámil, že se kvůli jejímu absolvování vzdá poslaneckého mandátu.
Schůze dolní komory parlamentu, kdy šlo především o vyslovení důvěry Fialově vládě, bylo ochutnávkou toho, co se ve sněmovně bude dít dost často. Nekonečné debaty při projednávání důležitých předloh zákonů, svolávání mimořádných schůzí, rychlé využití jakéhokoli zaváhání pětikoalice.
Česká republika má víc než tři měsíce od voleb vládu s důvěrou sněmovny. Koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) ji získal ve čtvrtek večer, hlasování předcházela rekordně dlouhá diskuse trvající přes 21 hodin. Vládu podpořilo všech 106 přítomných poslanců pěti koaličních stran, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů. Proti kabinetu se vyslovilo 87 zákonodárců obou opozičních hnutí ANO a SPD. Sedm poslanců se omluvilo ze zdravotních důvodů - dva z koaličního a pět z opozičního tábora.
Dohodnuto. Budoucí kabinet budoucího premiéra Petra Fialy bude mít osmnáct členů. Zbrusu nová v něm budou tři křesla. Zasednout v nich mají ministři pro legislativu, pro EU a pro vědu, výzkum a inovace.
Den vzniku samostatné ČSR, osmadvacátý říjen, není – jak si mnozí říkají, svátek pro nostalgiky. Připomínka vzniku demokratické země, republiky, která si nevzala za vzor autoritářské státy ze svého okolí, je aktuální odkaz. Zvlášť v době, kdy si stále ještě český předseda vlády pozve v předvolebním čase jako politickou podporu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Píše se datum 14. října 2021, je krátce po čtvrté hodině odpolední. První dáma Ivana Zemanová v doprovodu dcery předstupuje před kamery a žádá média a veřejnost, aby respektovaly soukromí nemocné hlavy státu. Spekulace o diagnózách a prognózách označuje „přinejmenším za velmi neetické“.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.