Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Když se podíváte na český penzijní účet, vidíte rok po roce samé saldo, saldo a zase saldo. To znamená, dluh na úkor budoucích generací. V loňském roce přes 21 miliard korun, v roce 2020 přes 40 miliard korun. Rok předtím šestnáct miliard korun, prostě sekera za sekerou, rok co rok. Jen za prvních pět měsíců letošního roku je ztráta penzijního účtu třicet miliard korun. A bude hůř.
Odboráři a zaměstnavatelé připraví společný návrh změn vládního konsolidačního balíčku. Předloží ho pak premiérovi a koalici. Dohodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na jednání tripartity, sdělil mluvčí kabinetu Václav Smolka.
Tento týden začíná sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se téměř pět set dnů brání ruské invazi, se poprvé vypravil na návštěvu České republiky. Jednal s vrcholnými politiky v čele s prezidentem Petrem Pavlem, položil květiny na Národní třídě v Praze u památníku událostí 17. listopadu a po zhruba 16 hodinách pobytu odletěl na další návštěvu, tentokráte sousedního Slovenska. Jak vypadala jeho návštěva ve fotografiích? Podívejte se níže ve fotogalerii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pokračuje ve dvoudenní návštěvě České republiky. Jednal bude s premiérem Petrem Fialou (ODS) a bude jednat s předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Sledujte tiskovou konferenci ukrajinského prezidenta po setkání se šéfy českých parlamentních komor.
Každý poslední průzkum dává Babišovu hnutí ANO čím dál více procent ve volebních preferencích. Bude to za dva roky třicet procent, nebo čtyřiatřicet? Sázkaři mohou tipovat, sázkové kanceláře jim k tomu připraví kurzy. Přestože se volby do Poslanecké sněmovny budou konat až v roce 2025, už nyní téma voleb ve společnosti rezonuje.
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Uvedl to na Twitteru ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), následně informaci potvrdili v tiskové zprávě Starostové a nezávislí (STAN), podle nichž kabinet balíček přijal v původní podobě. Podle STAN mohou při jednání ve sněmovně ještě nastat technické úpravy v balíčku.
Posledním „nesmyslem“, kterým se zabývá celá vážená česká Poslanecká sněmovna, je zrychlení jízdy na některých úsecích dálnic na sto padesát kilometrů. Ano, není důležitější otázka rozvoje Česka než rychlost jízdy po dálnicích. Druhou klíčovou normou, kterou poslanci schválili, je možnost sedmnáctiletých učit se řídit pod dohledem. Skoro to vypadá, že naše země skutečně nemá jiné téma, než je řízení aut.
Na vybraných úsecích dálnic bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Nepůjde o plošné zvýšení, týkat se to bude jen nových a modernizovaných úseků, kde to dovolí úřady. Zjednoduší se také systém trestných bodů pro řidiče. Místo nynějších pěti skupin trestných bodů budou jen tři kategorie. Některé pokuty se zvýší. Počítá s tím vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou dnes schválila sněmovna. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda pozastavila dodávky 🛢️🛢️🛢️ ropy na Kubu. Odmítla však, že by tak učinila pod tlakem Spojených států. Informovala o tom dnes agentura AP. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dřívějších zpráv médií zvažuje námořní blokádu Kuby, aby ostrovní zemi zcela odřízla od přísunu ropy a vynutila si změnu tamního režimu.
Zaměstnancům společnosti OKD vzrostou od února základní mzdy v průměru o 3,5 procenta. Nárůst představuje 1150 korun měsíčně, u hodinových mezd je plošný nárůst o sedm korun na hodinu. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, který podepsali zástupci vedení a odborů po čtyřech kolech jednání. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Podnik tento týden ukončí těžbu černého uhlí v posledním činném Dole ČSM.
Cena zlata 🪙🪙🪙 dnes poprvé překonala hranici 5200 dolarů (bezmála 105 tisíc korun) za trojskou unci . Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a geopolitická nejistota. Investoři mu před dnes očekávaným rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o výši úrokových sazeb také dávají přednost před nákupem státních dluhopisů.