Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Piráti by dostali 11,5 procenta, ČSSD pět procent. Další strany by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny nepřekročily, a to včetně nyní sněmovních uskupení STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Česku hrozí sankce od Evropské unie, protože dosud nepřijalo povinné limity pro pořizování nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Podle unijních pravidel by úřady členských států měly v budoucnu část veřejné dopravy zajišťovat ekologickými vozidly. Už nyní je ovšem jasné, že ČR nestihne tato pravidla přijmout včas. Při dnešním jednání sněmovního hospodářského výboru to uvedla náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Říká se, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani životem. Ta nadsázka obecně platí, ale aktuálně to není problém české sněmovny, protože ta je fakticky vypnutá. Jak a kde se vlastně pečou pravidla hry v našem systému, jakou roli hrají zájmové skupiny a lobbisti, a jak to vypadá s aktuální sněmovnou v jejím prvním roce? Nijak oslnivě.
