Polský zlotý dnes poprvé v historii stojí méně než pět korun. Za rekordním oslabením polské měny vůči té české jsou i půtky Varšavy s Bruselem, Čechům díky nim dále zlevňují nákupy v Polsku.
Rafinérie PKN Orlen podle ruského deníku Kommersant objednala tři miliony tun ropy na rok 2023. Polsko se přitom zavázalo, že do konce letošního roku přestane ruskou ropu dovážet.
Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly - mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Polské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že ve vsi Przewodów na východě země nedaleko hranic s Ukrajinou dopadla raketa vyrobená v Rusku, zemřeli dva lidé. Nespecifikovalo, kdo raketu vypálil.
Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli v úterý odpoledne o život dva lidé. Podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety, informuje agentura AP. Ve středu se kvůli incidentu sejdou na žádost Polska velvyslanci NATO.
Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu, informovala agentura DPA.
Česká republika hrála v logistice Střední Evropy vždy docela významnou nebo alespoň zajímavou úlohu. Především to bylo díky centrální poloze a dobré dostupnosti. V poslední době to ale vypadá, že se „vítr obrací“ čím dál více na Polsko, které nabízí spoustu lákadel. Odchází tam nejen firmy, ale i investoři a industriální developeři. Ti, co chtějí zůstat u nás, musí plánovat dlouho dopředu nebo se spokojit s omezenými prostorami. Co dělá Polsko lépe než my?
Polsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. Řekl to vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin. Polsko plánuje uvést svůj první jaderný reaktor do provozu v roce 2033.
Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Český Eurowag podnikatele Martina Vohánky koupil konkurenci z Polska. Za skupinu Intelo zaplatí v přepočtu astronomických 7,5 miliardy korun. Na akvizici jako první upozornil server HN.cz.
Polsko se rozhodlo rozšířit svou energetickou soustavu o jadernou elektrárnu. První tři z plánovaných šesti bloků postaví americká společnost Westinghouse, což je podle odborníků jasný vzkaz Rusku o mocenských vztazích ve střední Evropě.
