Vláda chce seškrtat podporu v nezaměstnanosti. Lidé mohou přijít až o deset tisíc měsíčně

Ministerstvo práce chce od ledna 2027 výrazně snížit podporu v nezaměstnanosti a ušetřit tím přibližně 4,5 miliardy korun. V prvních měsících bez práce by lidé místo současných 80 procent předchozího výdělku dostávali 65 procent. Maximální měsíční částka by podle letošních hodnot klesla téměř o deset tisíc korun. Proti změně se staví odbory, zaměstnavatelé i část odborníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje od ledna 2027 návrat k dřívějšímu nastavení podpory v nezaměstnanosti. Dávka by v prvních měsících znovu klesla z nynějších 80 procent předchozího čistého výdělku na 65 procent. Stát si od změny slibuje úsporu přibližně 4,5 miliardy korun ročně.

Snížit se má také maximální možná podpora. Zatímco letos odpovídá 80 procentům průměrné mzdy v národním hospodářství, nově by její strop činil 60 procent. 

Pokud by se nový limit počítal z hodnot platných pro rok 2026, maximální měsíční podpora by klesla z 38 537 korun na 28 903 korun. Člověk s vyšším předchozím příjmem by tak mohl dostávat téměř o deset tisíc korun měsíčně méně. Skutečný strop pro rok 2027 se ale bude odvíjet od novějšího údaje o průměrné mzdě.

Vyšší podpora platí teprve od ledna

Současná pravidla začala platit v lednu 2026. U lidí do 52 let činí podpora první dva měsíce 80 procent předchozího čistého výdělku, další dva měsíce 50 procent a po zbývající dobu 40 procent. Uchazeči starší 52 let pobírají nejvyšší sazbu první tři měsíce.

Odhad příjmů obstál. Příprava rozpočtu pro rok 2027 může pokračovat

Money

Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Reforma zároveň sjednotila podmínky pro zaměstnance bez ohledu na to, zda o práci přišli, nebo odešli sami. Zvýšila také podporu při rekvalifikaci a částky pro lidi bez předchozího příjmu, například pro rodiče vracející se na pracovní trh po rodičovské dovolené. Zatím není jasné, zda chce nynější vláda měnit také tyto části systému.

Změny připravila vláda Petra Fialy (ODS) jako součást úprav trhu práce. Ve Sněmovně je tehdy podpořili také poslanci hnutí ANO. Vyšší dávka na začátku nezaměstnanosti měla lidem umožnit hledat práci odpovídající jejich kvalifikaci, místo aby kvůli okamžitému propadu příjmů přijali první dostupné místo. V poslední části podpůrčí doby naopak sazba klesla z původních 45 na 40 procent. MPSV tehdy reformu zdůvodňovalo snahou urychlit návrat lidí do práce a podpořit růst jejich budoucích příjmů.

Juchelka ještě letos vyšší podporu hájil

Obrat je výrazný také v postoji současného ministra práce Aleše Juchelky (ANO). Ještě v únoru ministerstvo pod jeho vedením uvádělo, že vyšší podpora dává lidem prostor najít odpovídající zaměstnání, zapojit se do rekvalifikace a rychleji se vrátit na pracovní trh.

Nyní ministr argumentuje tím, že český pracovní trh je stabilizovaný a nezaměstnanost zůstává dlouhodobě nízká. Vyšší výdaje proto podle něj už nejsou účelné.

Snížení podpory avizoval už na konci července premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj dávky vzrostly nelogicky a nynější systém může zvyšovat výhodnost setrvání bez práce. Česko přitom podle premiéra potřebuje další zaměstnance.

Výdaje vzrostly téměř o polovinu

Státní výdaje na podporu letos výrazně rostou. Za prvních sedm měsíců roku dosáhly téměř 12,5 miliardy korun, zatímco ve stejném období loňského roku přesahovaly 8,6 miliardy. Průměrná měsíční podpora na konci července činila zhruba 17 300 korun, meziročně přibližně o 4800 korun více.

Nárůst ovšem nesouvisí pouze se změnou sazeb. Promítá se do něj také růst mezd a počet lidí s nárokem na dávku. Samotné ministerstvo na začátku roku odhadovalo, že reforma zvýší letošní výdaje přibližně o 4,8 miliardy korun na celkových 19,7 miliardy. Legislativní změny měly podle něj představovat 83 procent očekávaného nárůstu.

Aktualizováno

Minimální mzda má výrazně růst. Odbory ale chtějí ještě víc

Money

Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.

ČTK

Přečíst článek

Ke konci července evidovaly úřady práce 367 346 uchazečů a podíl nezaměstnaných dosahoval pěti procent. Podporu pobíralo 102 902 lidí, tedy 28 procent všech evidovaných uchazečů. Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů nabízeli 100 932 volných pozic, na jedno místo tak připadalo v průměru 3,6 uchazeče. Úřad práce zároveň upozorňuje, že jeho evidence volných míst nepokrývá celý pracovní trh. Vyplývá to z červencových údajů Úřadu práce.

Proti jsou odbory i zaměstnavatelé

Proti návratu k nižší podpoře se stavějí odbory, zaměstnavatelé i opoziční strany. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že odbory společně se zástupci zaměstnavatelů zaslaly ministrovi nesouhlasné stanovisko.

Minimální mzda jako polovina průměrné? Nejsem proti, říká Juchelka

Money

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 50 procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi.

ČTK

Přečíst článek

Odpůrci změny poukazují na to, že vyšší počáteční podpora nemusí prodlužovat nezaměstnanost. Může naopak usnadnit přechod na lépe placenou a kvalifikaci odpovídající pozici. Podle Středuly lidé, kteří si našli nové místo, vydělávají v průměru o 12 procent více než v předchozím zaměstnání, což se následně promítá také do příjmů veřejných rozpočtů.

Návrh zatím není schválený. Ministerstvo musí připravit novelu a prosadit ji v Parlamentu. Aby mohla nižší podpora začít platit už od ledna 2027, čekalo by zákonodárce poměrně rychlé projednávání.