Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Ceny plynu v Česku, které zveřejnil ve středu ve své zprávě evropský statistický úřad Eurostat, neodpovídají realitě a je třeba zjistit proč. Na jednání Pirátů v Liberci to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). V příštím týdnu se proto sejde se zástupci energetických společností, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti. ČSÚ posílá Eurostatu data, která odpovídají metodice nastavené EU, přivítal by ale změnu metodiky, uvedl mluvčí úřadu.
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
Vláda se zavázala, že se už nebude vyjadřovat k žádným uniklým materiálům, které se objevují ve veřejném prostoru. Ministři drží slovo. Nekomentují, ale ledva premiér vytáhl paty na cestu po asijských zemích, začali veřejný prostor zásobovat dalšími nápady na možný obsah konsolidačního balíčku. Ministr financí Stanjura například prohlásil, že není vyloučeno zvýšení základní sazby daně z příjmu z nynějších 15 na 17 nebo 18 procent. Že by občanští demokraté připustili porážku své posvátné krávy? Nemožné. Premiér to přece opakuje do omrzení – zvyšování daně z příjmu je nepřípustné.
Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, respektive 417 miliard korun.
Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda za rok stihla zemi zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004.
Učitelé rádi vyprávějí, že jim nevychovaní rodiče zasahují do pedagogické činnosti. Často mají pocit, že musí napravit chyby nezvedených rodičů. Je to jedna z oblíbených učitelských legend.
Čtvrt bilionu korun. Taková díra vznikla v českém státním rozpočtu za rok 2022. Ano, bylo to plánováno. A ne, není dobrá zpráva, že vláda neutrácela víc. Je to strašná zpráva, zejména kvůli tomu, že se Česko zadlužovalo vůbec nejvíc z celé Evropské unie.
Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděném letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády a také s osobou předsedy kabinetu a tím, jak vláda komunikuje s veřejností.
