Česká společnost Mero se dohodla s akcionáři konsorcia TAL na projektu rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Projekt by měl být dokončený v roce 2024, dohoda by se měla podepsat ještě v květnu. Po jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou to oznámil předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Premiér Petr Fiala si dal besídku se zástupci dodavatelů energií, přizval i šéfa statistického úřadu a šéfa energetického regulačního úřadu. Namíchlo ho sdělení Eurostatu, podle nějž v Česku vyskočily ceny energií nejvíc z celé Evropské unie. A chce společnosti přednést nějaké jiné sdělení ve smyslu, že v Evropě popletli data, my za nic nemůžeme, ceny jsou OK.
Energetické firmy budou úřadům poskytovat širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud. Statistiky by měly zahrnovat platby všech zákazníků. Uvedl to předseda vlády Petr Fiala (ODS) po jednání se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Premiér Petr Fiala (ODS) zpochybnil slova guvernéra České národní banky Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, řekl premiér v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard korun. Komentuje čísla k plnění rozpočtu za období leden až duben, které v úterý vydalo ministerstvo financí, ekonom Lukáš Kovanda.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Ceny plynu v Česku, které zveřejnil ve středu ve své zprávě evropský statistický úřad Eurostat, neodpovídají realitě a je třeba zjistit proč. Na jednání Pirátů v Liberci to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). V příštím týdnu se proto sejde se zástupci energetických společností, Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Uvedl to na dotaz ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti. ČSÚ posílá Eurostatu data, která odpovídají metodice nastavené EU, přivítal by ale změnu metodiky, uvedl mluvčí úřadu.
Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně. Politici totiž zpochybněním bez hlubší znalosti věci nahlodávají důvěru veřejnosti ve stát a jeho úřady i důvěru v EU, komentuje kauzu kolem údajně zavádějících dat Eurostatu ekonom Lukáš Kovanda.
