Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.
Česko by mělo své předsednictví v Evropské unii, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu racionality v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, jenže ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.
Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) oznámil, že ke konci června rezignuje na funkci ve vládě. Opustí i křeslo místopředsedy hnutí STAN. Reagoval tak na informace o svých kontaktech s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Zástupci dalších stran označili Gazdíkovu rezignaci za nevyhnutelnou. Zatímco podle vládních politiků znamená změnu politické kultury oproti předchozímu kabinetu, opozice žádá i konec ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) či všech ministrů STAN. Šéf hnutí STAN Rakušan se však odstoupit nechystá, Gazdíkova nástupce ve vládě chce představit zkraje přespříštího týdne. Zmínil, že resort školství by podle něj zvládli například senátoři za STAN Jiří Drahoš či Miroslav Plevný. Odchod ministra školství bude první změnou v kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) od jmenování loni v prosinci.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Za minimálního zájmu médií vláda Petra Fialy (ODS) v uplynulém týdnu schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Kanadský premiér Mark Carney se dnes v Bílém domě poprvé 🤝 setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ještě před schůzkou tvrdě napadl Kanadu na sociální síti a po boku Carneyho před novináři pak označil společnou hranici obou zemí za umělou linii. Carney vzápětí uvedl, že Kanada není a nikdy nebude na prodej.
