Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni k případnému celorepublikovému protestu proti vládnímu úspornému balíčku. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.
Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
Premiér Fiala se omluvil všem žadatelům, kteří čekají na výměru penzí déle než zákonem stanovených devadesát dnů. Vláda a lidovecký ministr práce a sociálních věcí Jurečka se podle něj záležitostí zabývají a „některé kroky se dělají“. Slibem a omluvou nikoho nezarmoutíš. Ale také se z nich nikdo nenají.
Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.
Že by premiér Fiala a guvernér ČNB Michl našli společnou řeč? Setkali se dva týdny poté, co Aleš Michl označil vládu za jednoho z viníků neutuchající inflace, na což mu premiér odpověděl, že bojovat s inflací musí právě centrální banka.
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda.
