Tempo ozdravování veřejných financí je dostatečné a sociálně únosné. Po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) to řekl novinářům její koordinátor David Havlíček.
Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. „Je třeba příležitosti využít,“ uvedl premiér na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Víc než polovině obyvatel se nezamlouvá, kam země směřuje, ukázal průzkum STEM pro CNN Prima News. Ministr pro evropské záležitosti, "stanař" Martin Dvořák je ale přesvědčený, že to neznamená vyjádření nedůvěry či nespokojenosti s vládou. Podle něj je celá politická scéna na bodu mrazu. Tak určitě. Když to na ní zrovna nevře.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že vláda schválí státní rozpočet na příští rok 27. září. Schodek podle něj bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti, uvedl premiér na tiskové konferenci po výjezdním zasedání vlády v Kadani.
Premiér Petr Fiala (ODS) má kauzu setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s lobbistou Martinem Nejedlým za uzavřenou. I když ještě promluví s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem o výsledcích víkendového hlasování jeho spolustraníků o výzvě k Blažkově odstoupení, lídři dalších vládních stran se k případu vracet nechtějí.
Český stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby, řekl na briefingu u Perné na Břeclavsku u jednoho ze šesti zásobníků premiér Petr Fiala (ODS).
Svaz průmyslu a Hospodářská komora vidí tápání vlády v hospodářské politice a hluboké zaostávání Česka v infrastruktuře a modernizaci země. Analyzují příčiny a chtějí po vládě strukturální změny a legislativní smršť. Dobře chápou, že jsou 2 roky do voleb a teď je poslední chvíle něco prosadit. A volby jsou z pohledu každého lobbisty vždycky nevyzpytatelná věc a nedá se na ně spolehnout. Můžete se na ně chystat, něčemu a někomu občas i pomoct, ale ti voliči jsou přece tak iracionální. A lid je vůl, jak říkává klasik.
Vládní opatření na vyvážení dopadů inflace se občas opravdu nepovedou. Aktuálně to v přímém přenosu můžeme sledovat u návrat spotřební daně na předválečnou úroveň. Akt, který vynese stamiliony do státního rozpočtu, dokázal ještě něco jiného: další zpomalení poklesu inflace.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá ze zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
