Cena zemního plynu v Evropě v prvním pololetí klesla proti konci loňského roku na polovinu. S odvoláním na údaje londýnské burzy Intercontinental Exchange (ICE) a vlastní výpočty to uvedla ruská tisková agentura TASS. Ke zlevnění plynu podle ní přispělo teplé počasí, zaplněnost zásobníků a pokles poptávky v Evropské unii.
Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.
Rozkolísané ceny paliv na světových trzích postupně prodražují i leteckou dopravu. Důsledkem toho jsou stoupající ceny letenek, které hlavně na dálkových linkách zdražily v posledních týdnech v průměru o deset až 20 procent. Vyplývá to z ankety mezi prodejci letenek.
Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
