Stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových pohonných hmot v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinérie, která produkci musela přerušit kvůli nálezu letecké pumy v areálu.
Státní distributor paliv Čepro loni zaznamenal zisk před zdaněním 1,99 miliardy korun. Meziročně jde o lehký pokles, předloni měla firma podle výroční zprávy zisk přes 2,06 miliardy korun. V loňském hospodaření se projevil například zvýšený prodej paliv, který stoupl o deset procent. Údaje o tržbách společnost nesdělila.
Česko a Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
Do České republiky neproudí ruská ropa. Ukrajina zastavila její dodávky jižní větví ropovodu Družba. Ruská strana tvrdí, že jí západní sankce znemožňují provést platbu za přepravu přes ukrajinské území. Je ale možné, že Kreml rozjíždí další hru a své dodávky omezuje uměle, jako tak podle mnohých činí v případě plynu potrubím Nord Stream 1.
Na finského národního dopravce tvrdě dopadl covid a teď i uzavření ruského vzdušného prostoru. Lety do Asie se protáhnou o hodiny a ceny letenek se zdvojnásobily.
Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.
Rozkolísané ceny paliv na světových trzích postupně prodražují i leteckou dopravu. Důsledkem toho jsou stoupající ceny letenek, které hlavně na dálkových linkách zdražily v posledních týdnech v průměru o deset až 20 procent. Vyplývá to z ankety mezi prodejci letenek.
Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
Ceny ropy se mírně zvyšují a směřují i k týdennímu růstu. Spojené státy hrozí časově neomezenou námořní blokádou Íránu, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), posiluje svou přítomnost v Německu. Její šéf Sam Altman v rozhovoru s listem Handelsblatt oznámil, že firma plánuje otevřít novou pobočku v Berlíně.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala dnes agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.
Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby meziročně o 17,4 miliardy korun na rekordních 83,2 miliardy korun. Její zisk vzrostl o 1,32 miliardy Kč na 12,5 miliardy Kč, což je také nejvyšší hodnota. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Excalibur Army, která ve Šternberku na Olomoucku a v Přelouči na Pardubicku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Společnost Severní energetická zahájila rozhovory se starosty obcí v těžební oblasti na Mostecku o finanční podpoře z částky, kterou ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA. Peníze chce rozdělit firma, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače, sama, bez prostřednictví státu.
Požár u chorvatského letoviska Omiš na jadranském pobřeží je jedním z nejhorších v historii země, uvedl podle agentury AFP a dalších médií šéf hasičů Slavko Tucaković. Evakuovalo se přes 2000 lidí, mezi nimi i 300 českých turistů. Zranilo se 36 lidí, sedm z nich bojuje o život.
Armáda České republiky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) letos nabírá 2997 vojáků, původně plánovala přijetí 2250 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na slavnostní přísaze vojáků ve Vyškově uvedl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září.
V souvislosti s rozsáhlým požárem u chorvatského letoviska Omiš bylo podle dosavadních informací evakuováno přibližně 300 českých občanů, sdělil dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, z místa muselo podle místních úřadu utéct 1000 lidí. Oběti na životech hlášené nejsou. Mezi českými občany podle mluvčího nejsou hlášeny ani žádná vážná zranění.
Česká národní banka uložila ČSOB pokutu 30 milionů korun za nedostatky v některých kontrolních procesech prevence praní špinavých peněz a ověřování klientů. Vyplývá to z informací na webu centrální banky. Podle vyjádření pokutované banky prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz ani újmu zákazníkům nebo třetím stranám a všechny nedostatky byly napraveny.
Španělská vláda povolila prodloužení provozu největší jaderné elektrárny v zemi do roku 2030. Uvádí to výnos zveřejněný dnes v oficiálním věstníku. Díky tomu bude možné dva bloky elektrárny Almaraz provozovat o dva až tři roky déle, než se plánovalo. Španělsko chce zastavit výrobu elektřiny z jádra nejpozději v roce 2035.