Stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových pohonných hmot v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinérie, která produkci musela přerušit kvůli nálezu letecké pumy v areálu.
Státní distributor paliv Čepro loni zaznamenal zisk před zdaněním 1,99 miliardy korun. Meziročně jde o lehký pokles, předloni měla firma podle výroční zprávy zisk přes 2,06 miliardy korun. V loňském hospodaření se projevil například zvýšený prodej paliv, který stoupl o deset procent. Údaje o tržbách společnost nesdělila.
Česko a Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
Do České republiky neproudí ruská ropa. Ukrajina zastavila její dodávky jižní větví ropovodu Družba. Ruská strana tvrdí, že jí západní sankce znemožňují provést platbu za přepravu přes ukrajinské území. Je ale možné, že Kreml rozjíždí další hru a své dodávky omezuje uměle, jako tak podle mnohých činí v případě plynu potrubím Nord Stream 1.
Na finského národního dopravce tvrdě dopadl covid a teď i uzavření ruského vzdušného prostoru. Lety do Asie se protáhnou o hodiny a ceny letenek se zdvojnásobily.
Maďarsko se potýká s hrozbou nedostatku paliv. Do značné míry za něj může jeho vlastní opatření v podobě zastropování cen pohonných hmot. Zužuje proto okruh vozidel, jejichž řidiči mohou pořizovat pohonné hmoty za zastropovanou cenu. A také uvolní 24 procent svých ropných rezerv.
Rozkolísané ceny paliv na světových trzích postupně prodražují i leteckou dopravu. Důsledkem toho jsou stoupající ceny letenek, které hlavně na dálkových linkách zdražily v posledních týdnech v průměru o deset až 20 procent. Vyplývá to z ankety mezi prodejci letenek.
Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech dostaly nový impuls v naléhavé potřebě nekupovat ropu a zemní plyn od Ruska. Protože svět se, bohužel, vyvíjí v krizích, je pravděpodobné, že se nyní hledání náhradních paliv zrychlí. Určitě už nezasáhne do současné války na Ukrajině, ale budoucnost může podstatně ovlivnit.
Ceny pohonných hmot letí raketově vzhůru v celé Evropě. A vedle všeobecné snahy pomoci Ukrajincům zasažených válkou se lidé začínají bát, za kolik budou tankovat. Vlády mají docela dost možností, jak cenu benzinu a nafty srazit. Ale z nějakého důvodu vymýšlejí složité mechanismy, které k cíli nevedou vůbec, nebo jen minimálně. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě, že?
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
