Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, přičemž na Jihlavsku opět zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil. KDU-ČSL podle propočtu obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory a bude mít celkem pět senátorů potřebných k založení vlastního stranického klubu.
V Česku začalo dnes ve 14:00 druhé kolo letošních senátních voleb. Lidé v nich rozhodnou nejen o 24 budoucích senátorech, ale také o míře posílení hnutí ANO v horní komoře. Voliči na Jihlavsku navíc určí, zda mandát obhájí Miloš Vystrčil (ODS) a bude tak moci zůstat v čele Senátu. Bez ohledu na výsledek voleb zůstane klubu ODS a TOP 09 jako nejpočetnějšímu právo nominovat šéfa horní komory a budou mít většinu v Senátu vládní frakce.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Piráti by dostali 11,5 procenta, ČSSD pět procent. Další strany by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny nepřekročily, a to včetně nyní sněmovních uskupení STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Interpretovat volební výsledky ve svůj prospěch je tradiční politická disciplína. Že ji političtí matadoři ovládají, předvedli hned na pozdně večerních tiskových konferencích. Expremiér Andrej Babiš trvá na tom, že komunální a senátní volby byly referendum o vládě, a tvrdí: „Voliči nás vyslyšeli, vyhráli jsme další volby a výrazně jsme si polepšili.“ Premiér Petr Fiala: „Naši voliči si nenechali vnutit teze o referendu o práci vlády. Pokud k tomu tak přistupovali, tak ji ocenili a já jim za to děkuji.“ Pomineme-li fakt, že představa jakéhosi referenda je zcela pomýlená, v podstatě můžeme hlavním soupeřům jejich výklad voleb odkývat. Odpískaný je ovšem teprve první poločas, a mančafty a jejich lídři mají po odchodu do šaten o čem přemýšlet.
V Praze sice zvítězila ODS v uskupení SPOLU, ale pohled na výsledky v celé zemi ukazují jiný obrázek. Ostatně, výsledek se celkem jasně zobrazil ve tvářích Andreje Babiše a Karla Havlíčka, když po prvních výsledcích nastoupili před novináře.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29 procent hlasů s náskokem před ODS, které by dalo hlas 16,1 procenta voličů. Na třetím místě by skončilo hnutí SPD s výsledkem 12,5 procenta hlasů. Uvádí to aktuální volební model agentury Median.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Vládní koalice začíná diskutovat o možném společném kandidátovi na funkci prezidenta, debata je ale na samém začátku. „Kandidát musí dozrát. Ještě není léto, tak ještě nikdo nedozrává. Ještě chvilku počkejme, pak určitě s dobrým kandidátem vystoupíme,“ uklidňuje premiér Fiala. Tak jen aby to nebyl někdo přezrálý.
ODS má, až na jednu výjimku staronové vedení, v jejím čele zůstává podle očekávání premiér Fiala. Pod jeho vedením se strana stala vládním hegemonem, delegáti třicátého stranického kongresu měli důvod k optimismu. Od loňských sněmovních voleb se ale společenská situace diametrálně změnila, a je otázka, jestli to už občanští demokraté a také jejich vládní partneři naplno pochopili.