Podpora ANO a ODS klesla. Na druhé místo se ve volebním průzkumu vyšvihli Piráti

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly letos v lednu, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 31,5 procenta hlasů. Druzí by byli Piráti se 13 procenty a třetí ODS s 12 procenty, uvedla agentura Median. Do Sněmovny by se podle něj dostalo šest politických stran a hnutí.

Hnutí ANO si oproti předchozímu modelu pohoršilo o tři procentní body, ODS ztratila jeden bod. Druhé místo Pirátů je podle Medianu pravděpodobně dáno jejich vyšší podporou mezi prvovoliči v kombinaci s celkově nižší volební účastí, která se týká zejména bývalých voličů koalice Spolu, tvořené ODS, lidovci a TOP 09. Tyto faktory stojí též za mírnou ztrátou ANO, kterou také způsobuje přechod části voličů od nejsilnějšího opozičního hnutí ke KSČM.

Čtvrtou nejsilnější stranou ve volbách by byla SPD se ziskem 10,5 procenta hlasů. Pátí by skončili Starostové, kterým by dalo hlas sedm procent voličů. Do Sněmovny by se dostala ještě TOP 09 se ziskem 5,5 procenta.

Brusel přiklepl Česku miliardy z Národního plánu obnovy

Money

Evropská komise schválila Česku dotace ve výši 702 milionů eur, v přepočtu zhruba 17,9 miliardy korun, v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národní plánu obnovy získat.

ČTK

Přečíst článek

Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 40,5 procenta potenciálních voličů. Ve Sněmovně by tak podle modelu obsadily 94 poslaneckých křesel. Zisky ale nezohledňují případné předvolební spojení stran. Poslanců ANO by podle volebního modelu zasedlo v dolní komoře parlamentu 79. SPD by získala 27 mandátů.

Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny by zřejmě skončili komunisté, kterým model přisuzuje 4,5 procenta hlasů. Následuje Sociální demokracie (SOCDEM) se čtyřmi procenty. O jeden procentní bod méně by získala shodně uskupení Přísaha, PRO 2022 a lidovci.

Proč je chyba hnát se za eurem, vysvětluje ekonom Kovanda

Názory

Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 procent, podle stoupenců přijetí eura je však prý slabá. Všechny země, které platí eurem, mají trvale vyšší nezaměstnanost než Česko i proto, že společná měna znemožňuje kurzové přizpůsobení ekonomiky, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.  

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ochota zúčastnit se voleb od prosince klesla o čtyři procentní body na 64,5 procenta, uvádí Median. Určitě by se voleb zúčastnilo 51 procent respondentů, dalších 13,5 procenta účast zvažuje.

Data pro volební model sbíral Median od 15. ledna do 1. února letošního roku. Do výzkumu se zapojilo 1019 respondentů ve věku 18 let a více. Statistická chyba činí plus minus 1,5 procentního bodu u menších stran až plus minus tři procentní body u nejsilnějších stran.