Německo je připraveno koupit od Spojených států systémy protivzdušné obrany Patriot a poskytnout je Ukrajině, prohlásil na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě německý kancléř Friedrich Merz. Informují o tom agentury.
Polský podnikatel Rafal Brzoska se chystá investovat 100 milionů eur (asi 2,454 miliardy korun) na Ukrajině, uvedl polský list Rzeczpospolita, podle kterého se Brzoska do svého fondu chystá přilákat další polské firmy a také podnikatele z okolních zemí.
Britský šéf diplomacie David Cameron prosazuje použití zmrazeného ruského majetku na obnovu Ukrajiny. "Bude to, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo," řekl Cameron na bezpečnostním fóru ve Washingtonu.
Českým firmám začaly přicházet první objednávky spojené s obnovou Ukrajiny. Některé obdržely konkrétní nabídky a nyní je uskutečňují, další jsou ve fázi příprav. Vyplývá to z průzkumu mezi téměř 200 členy Hospodářská komory a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka mají zakázky v současnosti hlavně firmy, které zatím s ukrajinským trhem neměly zkušenosti.
Medvěd ještě běhá po lese, ale už se na něj brousí nože. Jako první se do řady na poválečnou obnovu Ukrajiny postavila těžká váha, americký investiční gigant BlackRock. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude poválečná obnova Ukrajiny největším ekonomickým projektem v Evropě.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
