Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. Informoval o tom ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.
Potravinářské firmy v Evropě i jinde s napětím čekají na vývoj na Ukrajině, neboť kvůli dvouměsíční ruské invazi stouply ceny obilí na dvojnásobek i více a růst se jen tak nezastaví. Nastala ovšem absurdní situace – podle ukrajinské společnosti UkrAgroConsult jsou v současné chvíli ukrajinská sila přeplněna obilím, protože kvůli zničené infrastruktuře a zavřeným ukrajinským přístavům jej není jak exportovat do zahraničí, píše agentura Bloomberg.
Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu – ministerstvo zemědělství je proti.
Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?
Invaze na Ukrajinu uzavřela obléhané ukrajinské přístavy a kvůli protiruským sankcím dolehla i na ruský vývoz pšenice z oblasti přezdívané „sýpka světa“. Export zásadní potravinářské komodity ale nadále pokračuje, byť za první dva březnové týdny klesl počet lodí s obilím, které se vydaly na cestu z ruských přístavů, o dvě třetiny.
Cena základních pekařských výrobků jako je chleba a rohlíky v Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu, rekordním cenám pšenice na komoditních burzách i několikaměsíčním potížím s cenami energií vzroste. Očekává to jak Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, tak někteří analytici. Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v Česku, v pondělí stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu.
Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v sídle OSN setkal se svým německým protějškem Johannem Wadephulem, informovala agentura AFP. Podle ní šlo o první setkání šéfů diplomacií obou zemí od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Berlín a Moskva mají v posledních týdnech obzvlášť napjaté vztahy poté, co Německo 1. září obvinilo Moskvu ze zodpovědnosti za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle.
Při ruských útocích na Ukrajině zahynulo dnes nejméně šest lidí, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Jeden člověk zahynul při ukrajinských úderech v ruské Belgorodské oblasti a tři lidé zemřeli při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji. Další tři lidé zemřeli při ukrajinských úderech v Ruskem okupované části Záporožské oblasti, uvedl Moskvou dosazený šéf tamní správy Jevgenij Balickij.
Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump dnes na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu.
Stovky tisíc lidí dnes zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
Letiště v italské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli sopečnému popelu z Etny, informuje agentura Reuters. Podle webu letiště jsou přílety i odlety pozastaveny do neděle 12:00. Naposledy omezilo provoz letiště v Katánii v polovině září, spoje byly rušeny či odkláněny na jiná letiště na Sicílii. Do Katánie se létá i z pražského letiště, dnes ani v neděli dopoledne ale žádný let v plánu není.
Základní škola Majakovského v Prostějově by mohla získat novou kontejnerovou učebnu pro až 30 žáků. Radnice nyní připravuje projektovou dokumentaci, pomocí které posoudí technické a finanční nároky této investice.
Stavebně-historický průzkum chátrajícího pivovaru v Kyjově na Hodonínsku ukázal, že nejhodnotnější je přední část stavby. Zřejmě ale až nové zastupitelstvo po říjnových komunálních volbách rozhodne, které části památky zůstanou zachovány.
Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během dnešní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informovala o tom agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na dnešek naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
V Tatrách napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Na hladkém povrchu může mokrý sníh ve strmém terénu způsobovat i laviny a splazy, varují lavinoví experti podle slovenského serveru aktuality.sk. V Tatrách platí první lavinový stupeň, což neznamená nulové riziko lavin
V Kladně skončila kompletní obnova náměstí Svobody, kromě podzemní obnovy sítí a nových povrchů též přibyly mimo jiné vodní prvky i stromy a další zeleň. Speciální je i systém hospodaření s dešťovou vodou. Proměna náměstí je těsně před kolaudací, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).