Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. Informoval o tom ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.
Potravinářské firmy v Evropě i jinde s napětím čekají na vývoj na Ukrajině, neboť kvůli dvouměsíční ruské invazi stouply ceny obilí na dvojnásobek i více a růst se jen tak nezastaví. Nastala ovšem absurdní situace – podle ukrajinské společnosti UkrAgroConsult jsou v současné chvíli ukrajinská sila přeplněna obilím, protože kvůli zničené infrastruktuře a zavřeným ukrajinským přístavům jej není jak exportovat do zahraničí, píše agentura Bloomberg.
Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu – ministerstvo zemědělství je proti.
Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?
Invaze na Ukrajinu uzavřela obléhané ukrajinské přístavy a kvůli protiruským sankcím dolehla i na ruský vývoz pšenice z oblasti přezdívané „sýpka světa“. Export zásadní potravinářské komodity ale nadále pokračuje, byť za první dva březnové týdny klesl počet lodí s obilím, které se vydaly na cestu z ruských přístavů, o dvě třetiny.
Cena základních pekařských výrobků jako je chleba a rohlíky v Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu, rekordním cenám pšenice na komoditních burzách i několikaměsíčním potížím s cenami energií vzroste. Očekává to jak Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, tak někteří analytici. Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v Česku, v pondělí stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu.
Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Ve svatovítské katedrále se dnes po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna 👑, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu.
V čele české delegace na příštím summitu NATO v Tiraně bude prezident Petr Pavel. Uvedla to v neděli Česká televize s odkazem na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády už v červenci uvedl, že nemá problém s tím, aby Pavel na příští alianční summit jel. O letošní složení české delegace na summit do Ankary vedla vláda s hlavou státu několikaměsíční spor. Nakonec jel premiér i prezident, v čele delegace byl Babiš.
Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb 🗳 ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
Nejsilnější stranou v nedělních komunálních volbách 🗳 v Dolním Sasku se stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD) svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.