Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Z komodit na světových trzích v prvních osmi měsících roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu, uhlí a elektřiny. Naopak významně zlevnila železná ruda, bavlna, pšenice nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce srpna klesl o tři procenta.
Česko je plně na straně Filipín, pokud jde o nárok země na volnost pohybu zboží, ale i námořní dopravy v Jihočínském moři, řekl prezident Petr Pavel po jednání se svým filipínským protějškem Ferdinandem Marcosem mladším. Jedná se podle něj o princip, který zaručuje nejen regionální, ale i globální stabilitu.
Indonésie se jako čtvrtá nejlidnatější země světa dlouhodobě pohybuje pod hranicí svých možností. Potřebuje zbohatnout dřív, než její populace zestárne. A čas se krátí, píše americký deník The Wall street Journal (WSJ).
Těžba uhlí v Česku v loňském roce i přes budoucí plánovaný odklon vzrostla. V zemi se vytěžilo 35,2 milionu tun černého a hnědého uhlí, což je meziročně o desetinu více. Příčinou nárůstu produkce uhlí byla zejména loňská energetická krize a také oživení průmyslu po pandemii covidu-19, vyplývá z údajů projektu Evropa v datech. Produkce uhlí rostla i v dalších zemích, celosvětově stoupla meziročně o sedm procent. Letos těžba naopak klesá.
Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.
Světový obchod zažívá turbulence, které změní mezinárodní dodavatelské řetězce na další desetiletí. Firmy vyděšené výpadky dodávek v pandemii, prudkými nárůsty cen a přerušením přepravy snižují svoji závislost na jedné továrně či zemi. A vlády zejména západních zemí si chtějí zajistit přístup ke klíčovým materiálům a komponentům, jako jsou polovodiče a vzácné nerosty, ve vícero zemích pro případ, že by se světový trh rozštěpil na geopolitické bloky.
Světová poptávka po stříbře v loňském roce vzrostla o 18 procent na rekordních 1,24 miliardy uncí. To vytvořilo obrovský deficit nabídky, který by měl pokračovat i v nadcházejících letech. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila odvětvová organizace Silver Institute.
Vysoká poptávka ve světě a zároveň potíže s dodávkami z hlavního odbytiště v Jižní Americe jsou důvodem aktuálního globálního nedostatku mědi. Měď je kvůli svému širokému uplatnění v průmyslu předním indikátorem zdraví ekonomiky. Nedostatek kovu by mohl být indikátorem toho, že by se globální inflační tlaky mohly zhoršit a následně donutit centrální banky, aby si udržely své jestřábí postoje v boji s inflací déle, uvedl server CNBC.
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
