Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
Pivovar Budějovický Budvar se chystá investovat do rozvoje areálu v Českých Budějovicích přes 800 milionů korun. Do roku 2030 by mělo vzniknout nové návštěvnické centrum a parkovací dům pro 300 aut. Vyplývá to z architektonické studie, která vzešla z mezinárodní soutěže vyhlášené v roce 2024.
Nejzajímavější možností, jak zhodnotit své peníze, zůstává pro Čechy vlastnictví domu či bytu. V srpnovém průzkumu Barometr spoření společnosti IBRS pro Golden Gate ji označilo 80 procent respondentů. To je o dva procentní body více než v květnu.
Ve Fulneku otevřeli novou mateřskou školu, kterou navrhli architekti ze studia XTOPIX společně se Simonou Ledvinkovou. Na první pohled moderní stavba, citlivě zasazená do svahu, nabízí dětem prostory plné světla, kontakt s přírodou a výhledy na fulnecký zámek.
Celková výše pojištěných škod na budovách občanů, které způsobily loňské povodně, dosáhla 6,96 miliardy korun. Zhruba polovinu z toho představovaly totální škody, které vyžadují zásadní sanaci nebo zcela novou výstavbu budovy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP).
Průměrná cena nového bytu v Praze už přesáhla 160 tisíc korun za metr čtvereční. Vyplývá to z dat společnosti Flat Zone, která je českým lídrem ve sledování cen nemovitostí. Starší nemovitosti jsou obecně o deset až dvacet procent levnější. To ovšem neplatí pro centrum Prahy. Josefov, Staré Město, Malá Strana. Tam se nové byty nestaví. Ty staré naopak nabírají na hodnotě. I tam však lze nalézt levné perly.
Český investiční trh se vyznačuje silnou převahou domácího kapitálu, který i nadále stojí za většinou nejvýznamnějších transakcí.
Realitní trh v Česku vstoupil do roku 2025 ve znamení stabilizace. Po dvou letech poznamenaných vysokými úrokovými sazbami, utlumenou poptávkou a zdrženlivostí investorů přineslo první pololetí návrat důvěry. Ta se promítá i do vztahu k nemovitostem. Dle nejnovějšího průzkumu od Insightlab celých 92 procent Čechů považuje nemovitosti za bezpečný přístav a pouze 8 procent by v krizi prodalo nemovitost či podíl v nemovitostním fondu. Ekonomická situace, kterou podtrhla rozhodnutí České národní banky o snižování úrokových sazeb, se opět stala impulzem pro oživení trhu.
Starší rodinné domy zdražily v letošním 2. čtvrtletí v ČR meziročně o 11 procent a oproti prvnímu čtvrtletí o tři procenta. Průměrně se tak metr čtvereční prodával za 42 843 korun. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku zdražily domy v okolí všech velkých českých měst, a to od čtyř do 17 procent. Nejvíce vzrostly jejich ceny v Brně a Plzni, nejméně v Olomouci. V mezičtvrtletním srovnání zdražovaly domy téměř v celé republice, kromě Ústecka a Ostravska. Tam ceny oproti letošnímu prvnímu čtvrtletí klesly o procento, uvádí analýza realitní platformy FérMakléři.cz.
Už dávno neplatí, že by koupě zahraniční nemovitosti byla pro Čechy nedostupná či zcela nemožná. Může to vyjít i levněji než v Česku. Kdo si tak vysnil vlastní nemovitost v cizině, má letos ideální příležitost ke koupi. Americký dolar oslabuje a díky tomu se otevírají českým kupcům nové možnosti. Jaké jsou podle expertů výhody a nevýhody vybraných destinací a jaké investiční rizika se vyplatí před koupí zvážit?
Ani na počtvrté se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nepodařilo prodat Národní dům na Vinohradech v Praze. Do elektronické aukce se opět nikdo nepřihlásil. Nebyla složena žádná kauce. Stát nabízel historický palác za 684 milionů korun, tedy za stejnou cenu jako v předchozích dvou aukcích. Do nich se rovněž nikdo nepřihlásil.
