Národní dům na Vinohradech se opět neprodal. Není zájemce
Ani na počtvrté se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nepodařilo prodat Národní dům na Vinohradech v Praze. Do elektronické aukce se opět nikdo nepřihlásil. Nebyla složena žádná kauce. Stát nabízel historický palác za 684 milionů korun, tedy za stejnou cenu jako v předchozích dvou aukcích. Do nich se rovněž nikdo nepřihlásil.
Jelikož nyní nikdo nesložil kauci, byla aukce automaticky zrušena. Úřad proto vyhlásí další, už páté kolo výběrového řízení.
Úřad převzal Národní dům na Vinohradech na konci roku 2024 od Státního fondu kultury. Protože o nemovitost neprojevila zájem žádná státní instituce, nabídl ji majetkový úřad k prodeji v aukci.
První kolo se uskutečnilo v polovině dubna, kdy stát nabízel budovu za 760 milionů korun. Druhé kolo se konalo v květnu, stát snížil cenu na 684 milionů korun. Ani tak se do aukce nikdo nepřihlásil. Stejně dopadlo i třetí kolo v červnu.
Národní dům na Vinohradech byl postaven v letech 1893 až 1894 podle projektu architekta Antonína Turka. Novorenesanční budova má čtyři nadzemní a dvě podzemní podlaží. Nacházejí se v ní tři velké reprezentativní sály a čtyři společenské salonky.
„Cílem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je pro tuto výjimečnou a pro stát nepotřebnou budovu najít definitivního vlastníka, který by pro ni nalezl smysluplné využití,“ uvedla Michaela Tesařová, mluvčí úřadu. Kdy a za jakou cenu se bude konat páté kolo neuvedla.
Elektronická aukce zámku Štiřín začne ve čtvrtek 28. srpna v poledne a skončí druhý den ve stejný čas. Do středeční půlnoci musí zájemci podle ÚZSVM složit kauci 20 milionů korun.
O dalších 90 milionů méně. Stát zkusí poosmé prodat Zámek Štiřín
Reality
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových napotřetí neuspěl s prodejem barokního zámku Bezdružice na Tachovsku s téměř dvouhektarovým lesoparkem. 
Barokní zámek Bezdružice na Tachovsku dál hledá nového majitele. Za 52 milionů je drahý
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
