Německá energetická skupina Siemens Energy, která se ocitla v problémech, využije záchranný plán v hodnotě 15 miliard eur (bezmála 367 miliard korun).
Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.
Německá automobilka Volkswagen v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího podniku.
Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur, tedy 1,2 bilionu korun. Prohlásil to německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou světa, sesadí tak z této pozice Japonsko. Přispěje k tomu zejména oslabování japonského jenu vůči dolaru a euru, uvedl Mezinárodní měnový fond. Ten ve své nejnovější prognóze odhaduje, že nominální HDP Německa letos bude činit 4,43 bilionu dolarů (102,5 bilionu korun), zatímco v případě Japonska dosáhne 4,23 bilionu dolarů.
Německá síť drogerií Rossmann loni v Česku téměř zdvojnásobila čistý zisk na 200 milionů korun. Vzrostly také tržby společnosti, a to o přibližně pětinu na 5,08 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky Rossmannu zveřejněné ve Sbírce listin. Minulý rok byl podle ní dosud nejúspěšnější.
Avizované německé stacionární kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem platí ode dneška po dobu deseti dní a mohou být o dva měsíce prodlouženy. Oznámilo to německé ministerstvo vnitra.
Hladký start. Tak se dá zhodnotit průběh primární veřejné nabídky akcií (IPO) německého výrobce sandálů Birkenstock na americké burze. IPO firmě vyneslo 1,48 miliardy dolarů a ocenilo ji na devět miliard dolarů, tedy 215 miliard korun. Tržní hodnota Birkenstocku tak překonala ocenění společnosti Crocs.
Na výrobu elektřiny se letos v České republice, stejně jako v celé Evropě, spálilo výrazně méně uhlí než loni. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny a také návrat k většímu využití zemního plynu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Meziročně se podle ní v ČR snížila produkce elektřiny o pětinu, což odpovídá pěti terawatthodinám (TWh). Nejvíc elektřiny se za prvních devět měsíců v EU vyrobilo z jádra, následoval plyn a uhlí. Česko zůstalo vývozcem elektřiny, jeho podíl se však postupně snižuje.
Německý export v srpnu klesl výrazněji, než se očekávalo, dolů ho tlačí slabá světová poptávka. Spolkový statistický úřad oznámil, že vývoz se meziměsíčně snížil o 1,2 procenta na 127,9 miliardy eur (zhruba 3,1 bilionu korun). Analytici očekávali pokles 0,4 procenta, napsala agentura Reuters. Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že dnešní údaje zvyšují pravděpodobnost, že německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí dostala do recese. Německý export se v srpnu snížil podruhé za sebou.
S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
