Evropa postrádá takové základní náležitosti, jako je střelný prach pro výrobu munice. Chybějí také lidé, kteří by bojovali nebo obsluhovali moderní vojenská zařízení.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
Polský premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý investiční plán pro letošek v hodnotě 650 miliard zlotých (3,9 bilionu korun), který má nastartovat ekonomický růst polské ekonomiky, ale i přispět k bezpečnosti země. Informuje o tom agentura AFP.
Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit. Dnes to v projevu před poslanci Evropského parlamentu k prioritám polského předsednictví Evropské unie prohlásil polský premiér Donald Tusk, který zmínil výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové NATO dávali na armádu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Opoziční slovenská strana Svoboda a Solidarita (SaS) žádá zakotvit členství Slovenska v Evropské unii a Severoatlantické alianci do ústavy. Reaguje tak na výroky místopředsedy slovenského parlamentu Tibora Gašpara, který připustil možnost vystoupení Slovenska z obou uskupení, informovala slovenská média.
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Dánsko poslalo soukromé zprávy přípravnému týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž vyjádřilo ochotu diskutovat o zvýšení bezpečnosti Grónska nebo posílení americké vojenské přítomnosti na tomto arktickém ostrově. S odkazem na dva nejmenované zdroje o tom informoval server Axios.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump totiž v úterý potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 procent HDP. Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického. I to Trump zřejmě testuje.
Americký prezident se rozhodl trápit Evropu, jak jen to půjde. Zatím není zřejmé, jak vysoká cla na evropské výrobky zavede, ale už nyní je stále jasnější, že jde vlastně jen o trápení a vyjednávací páku. A proto hned mluví o další výstraze, která Evropě ještě více zavaří – cílová částka, kterou mají členské státy NATO vydávat na obranu už nemají být dvě, ani tři procenta. Mělo by to být rovnou pět procent. Pro většinu států to je však nerealistické.
