Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Podle Kremlu určitý pokrok v jednání o míru nastal, rozhovory se Spojenými státy jsou ale komplikované.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10.000 vojáků na Ukrajinu na mírovou misi. Dnes to uvedl britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří.
Britský premiér Keir Starmer po virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem, napsala agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, řekla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout.
Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Doufá prý, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin návrh přijme, píší agentury.
Mezinárodní investoři příliš nevěří, že Spojené státy přiměji Rusko k souhlasu s příměřím, na které jim dnes večer kývla Ukrajina. Plyne to z toho, že euro i třeba koruna (viz graf Bloombergu níže) sice po zveřejnění informace o ukrajinském souhlasu mírně vůči dolaru posílily, ale vzápětí značnou část tohoto svého posílení zase odevzdaly.
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denní příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské ozbrojené agresi. S napadenou zemí začne Washington opět sdílet své zpravodajské informace.
Na jednání unijních ministrů životního prostředí pojede příští týden místo ministra opět vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Proč na jednání nepojede ministr Červený, není jasné. Svou neúčast na březnové radě zdůvodnil tím, že ve stejný termín přislíbil svou účast na akci Zemědělského svazu ČR.
Pražská burza po čtvrtečním oslabení dnes posílila. Index PX vzrostl o 0,4 procenta na 2563,92 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, strojíren Doosan Škoda Power i zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair prodloužila funkční období výkonného ředitele Michaela O'Learyho do dubna 2032. Firma je největším leteckým dopravcem v Evropě
Nejsilnější odborový svaz KOVO povede dál dosavadní předák Roman Ďurčo. Na sjezdu v Praze si ho dnes zvolili odboráři a odborářky na dalších pět let.
Izraelská armáda v Libanonu od půlnoci zabila 47 lidí a dalších 97 zranila, oznámila podle agentury Reuters v nové bilanci vláda v Bejrútu. Předtím hovořila o nejméně dvou desítkách mrtvých při izraelských úderech. Počty nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, Izrael tvrdí, že útočí na členy a objekty libanonského hnutí Hizballáh.
Propad rozpočtu České televize v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024.
Norsko otevře svůj generální konzulát v grónském hlavním městě Nuuku, v čele diplomatické mise bude norský diplomat. Oznámil to norský premiér Jonas Gahr Störe. Zájem získat největší ostrov světa pod americkou správu v poslední době projevovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko je přitom autonomní součástí Dánského království.
Nový dopravní terminál přijde Jablonec nad Nisou na 471 milionů korun, postaví ho společnost Eurovia CZ, která zvítězila ve veřejné soutěži. Největší investiční akce v novodobé historii města řeší nejen samotnou odbavovací halu a nástupiště, ale také přilehlý park a revitalizaci okolí Lužické Nisy, řekl náměstek primátora Jakub Chuchlík (Piráti). Zhruba 100 milionů by mělo město na stavbu získat z evropských fondů.
Akcionáři na valné hromadě stavební skupiny Metrostav schválili výplatu dividendy ve výši 55 korun za akcii, tedy stejně jako v loňském roce. Celkem akcionáři získají 434,9 milionu korun z necelých 1,3 miliardy určených k rozdělení. Zhruba 834 milionů korun bude ponecháno na další investice skupiny.
V Praze tento týden se zpožděním více než 2,5 roku oficiálně začala hlavní stavba druhé části linky metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory. Slavnostního zahájení se dnes zúčastnili zástupci hlavního města, jeho dopravního podniku (DPP) či stavebních firem. Přípravné práce na nové etapě začaly v dubnu poté, co DPP podepsal smlouvu za zhruba 30 miliard korun bez DPH se sdružením vedeným firmou Subterra. Linka D propojí Písnici s náměstím Míru a odlehčí dopravě na jihu metropole.
