Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie ale podle Trumpa bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak EU, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, neučiní, projeví se to na clech.
Americký prezident Donald Trump podepíše exekutivní příkaz, jímž „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích, tedy podle něj o 30 až 80 procent. Trump to oznámil na sociální síti.
Švýcarská farmaceutická společnost Roche investuje v příštích pěti letech ve Spojených státech 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Je to jedna z největších investic od firem, které se snaží přizpůsobit celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Investice vytvoří více než 12 tisíc pracovních míst. Z toho 6500 jich vznikne ve stavebnictví a 1000 v nových a rozšířených závodech firmy.
Dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk na začátku čelí poklesu akcií. Více než šesti procentní propad přichází poté, co firma zveřejnila účinky nových léků na hubnutí.
Síť drogerií dm se chystá od příštího roku prodávat v Německu on-line i léky bez předpisu. Dodávat je bude z České republiky, píše na svém webu s odkazem na informované zdroje německý hospodářský deník Handelsblatt. Podle listu se tak největšímu evropskému drogistickému řetězci otevře nový miliardový trh.
Dánská farmaceutická společnosti Novo Nordisk investuje 8,5 miliardy dánských korun (28,5 miliardy korun) do výstavby nového závodu ve městě Odense, zaměří se tam na výrobu léků pro vzácná onemocnění.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena navrhla, aby státní zdravotní pojištění pokrývalo lidem s obezitou náklady na drahé léky na hubnutí. Změna by se mohla dotknout více než sedmi milionů seniorů či lidí s nízkými příjmy, odhaduje vláda. Americká média podotýkají, že plán nebude uveden do praxe před koncem Bidenova mandátu.
Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk spouští prodej léku na obezitu Wegovy v Číně. Firma odhaduje, že v zemi, která je druhým největším farmaceutickým trhem na světě, trpí obezitou více než 180 milionů lidí. S odkazem na mluvčího podniku o tom informuje agentura Reuters.
Snižovat potřebu zdravotní péče i náklady díky prevenci, zvyšovat efektivitu formou inovací a otevřít systém novým zdrojům ze soukromého sektoru. To jsou ve zkratce základní doporučení expertů na zajištění dlouhodobého financování zdravotnictví v České republice. Bez toho jinak celému systému hrozí problémy a deficit na mnoha úrovních. Uvedli to na setkání s novináři ekonomičtí odborníci z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.
